Velikonoční výzva starostů obcí Křivoklátska
(odesláno všem členům horní a dolní komory Parlamentu ČR a předsedům politických stran)
Vážené dámy, vážení pánové,
vládní koalice Spolu si klade za cíl sladit zájmy resortu ochrany přírody a krajiny s resortem zemědělství. Současně vložila do Programového prohlášení vlády ČR zřízení Národního parku Křivoklátsko. Zatímco první záměr je koncepční, tím pádem pracný, dlouhodobý, s nejistými výsledky a tudíž nevděčný, ten druhý je relativně jednoduchý, krátkodobý, s celkem jistým výsledkem a opravdu vděčný. Bohužel však naprosto nekoncepční.
Vláda ČR ve svých krocích a mediálních vyjádřeních opakuje, že ji čeká nejednoduchý legislativní proces, který je třeba kvalitně a transparentně komunikovat s veřejností, dotčenými obcemi a jejich samosprávami, jako významnými a neopominutelnými partnery. V rámci této komunikace ukazuje překvapivou nepřipravenost. Podklady k jednání se vejdou na dva formáty A4 nebo v lepším případě na deset snímků prezentace vylepšené několika žánrovými fotografiemi. Namísto přesvědčivých argumentů nabízí deset let staré materiály připomínající známé indiánské přísloví o jízdě na mrtvém koni.
Zejména však vláda ČR demonstruje opravdovou úroveň respektu k obcím. Setkání, konané 24. února v Bělči, z iniciativy starosty Lukáše Kocmana, chápe jako zahájení dialogu s obcemi, a v dopise Úřadu vlády ČR starostce Karlovy Vsi Ivetě Kohoutové z 18. března doslova uvádí: „Celý proces je na počátku, navržený harmonogram začíná od přípravy záměru vyhlášení národního parku včetně přípravy nezbytných podkladů od března do května 2022. Následně v červnu 2022 by dle harmonogramu mohlo proběhnout oznámení záměru, na což bude navazovat 90denní lhůta pro podávání námitek ze strany obcí, krajů a vlastníků nemovitostí. Dále mezi říjnem a listopadem 2022 bude probíhat zákonem daná lhůta pro vydání prvoinstančních rozhodnutí o podaných námitkách. Dle harmonogramu, který navrhlo MŽP, by finální materiály mohly být schvalovány na jednání vlády na konci roku 2022 či na začátku roku 2023. Vláda samozřejmě o případném vyhlášení bude rozhodovat po důkladné diskusi. Dále proběhne standardní legislativní proces, tedy mimo jiné schvalování materiálu též v obou komorách Parlamentu.“
V dopise Ministerstva životního prostředí zastupiteli Nového Jáchymova Václavu Vackovi z 15. března čteme: „V současné době nejsou dokončeny žádné podkladové materiály. V roce 2021 a na počátku roku 2022 byla pouze diskutována možnost přípravy záměru a dále také harmonogram přípravy. V tomto období byly vypracovány materiály k dalšímu postupu a organizaci práce uvnitř rezortu. Připraveny byly dále toliko obecné informace zveřejněné v podobě tiskových zpráv a prezentace tématu na setkání s obcemi. Žádné z uvedených materiálů však nelze považovat za podklady k záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko.“
Výše uvedené citace dokládají nepřipravenost resortu životního prostředí na vládní iniciativu, a současně alarmující přesvědčení vlády o kvalitě záměru, ve kterém dialog s obcemi a souběžnou přípravu nezbytných podkladů dotuje od března do května časem tří měsíců!!! V polovině dubna k žádnému dalšímu jednání s obcemi ze strany MŽP nedošlo. Spanilé jízdy představitelů Středočeského kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny po jednotlivých obcích nelze považovat za jednání nad záměrem, nebo dokonce návrhem národního parku – jde maximálně o prezentaci jakési mlhavé představy plné proklamací bez jediného seriózního argumentu.
Nekoncepčnost záměru spočívá především v absenci komplexní přípravy. Pod mylným dojmem, že národní park je otázkou čistě legislativního procesu zapomínají navrhovatelé na souvislosti. S Národním parkem Křivoklátsko nepočítá ani plán péče CHKO Křivoklátsko na období 2017-2026, nepočítá s ním ani Státní program ochrany přírody a krajiny na období 2020-2025. Inventura platných dokumentů v rámci Středočeského kraje prokazuje, že s národním parkem nepočítají územní plány ani jedné z dotčených devatenácti obcí, a nepočítá s ním ani tak strategický, přitom závazný (a pravidelně aktualizovaný) dokument, jako jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Materiál z podzimu 2021 nazvaný Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje zmiňuje návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko ve SWOT analýze. Současně objektivně označuje střední Čechy za nejvíce urbanizované území celé České republiky, ve kterém člověk závažně zasáhl do krajiny, a jako jeho slabou stránku vnímá masovou pobytovou rekreaci bez odpovídající infrastruktury. Mezi největší hrozby potom řadí vznik doprovodné infrastruktury (např. v podobě parkovišť) a s ní spojené poničení krajinného rázu.
Je zřejmé, že projekt resp. koncepce „Národního parku Křivoklátsko“ se momentálně nachází na takové úrovni, kdy by neobstál ani při podání k posouzení vlivu záměru (koncepce) na životní prostředí, natož byl předmětem skutečného posuzování EIA. Uvažovaný záměr nesplňuje elementární podmínky, které platná legislativa vyžaduje po každém obyvateli České republiky, který chce na svém pozemku změnit způsob jeho využití.
Tvrdí-li Úřad vlády ČR ve svém dopise, že je vláda ve věci NP Křivoklátsko vázána svým programovým prohlášením, potom upozorňujeme na ve stejném prohlášení uvedenou podporu výstavby paralelní přistávací a vzletové dráhy na letišti Václava Havla v Praze Ruzyni. Tyto dva záměry mohou být sice teoreticky podporovány současně, ale kvůli trase přistávacího koridoru napříč Křivoklátskem se navzájem spíše vylučují. Kritický pohled, reprezentovaný například mezinárodními pravidly pro používání managementových kategorií chráněných území IUCN, totiž zakazuje nízké hladiny leteckého provozu nejenom nad územím národních parků, ale i chráněných krajinných oblastí. Jistě, český zákonodárce se může chlácholit názorem o právní nezávaznosti takových pravidel pro naši republiku, ovšem stejně tak Evropská komise může jednoduše škrtnout veřejné prostředky určené na park, který ve skutečnosti, tak jak ji chápou země v oblastech i mimo tzv. civilizovaný svět, žádným národním parkem není.
Vážené dámy, vážení pánové, obracíme se na Vás tímto dopisem s naléhavou výzvou, abyste z titulu svých mandátů a funkcí, a také odpovědnosti vůči naší zemi, učinili takové kroky, které povedou k opuštění záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko. Naopak Vám vyslovujeme absolutní podporu ve snaze docílit nezbytný soulad v pohledu resortů životního prostředí a zemědělství na způsob hospodaření v krajině, který zajistí potřebnou míru její ochrany, a to nejenom v maloplošných a velkoplošných chráněných územích, ale i mimo ně. Jsme přesvědčení, že stávající legislativní rámec proto není třeba upravovat, stačí být jen dobrým hospodářem.
Dne 19. dubna 2022
Starostové obcí Křivoklátska
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Petr Jirka, starosta obce Broumy
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Luboš Souček, starosta obce Podmokly
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Bc. Pavlína Plimlová, MBA, MA, starostka obce Račice
Štěpánka Říhová, starostka obce Skryje
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Ing.Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
František Závora, starosta obce Všetaty
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Ing. Zdeněk Steiner, zastupitel obce Chyňava
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Petr Melichar, starosta obce Žilina
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Václav Valenta, starosta obce Železná
DIS. Radek Kovanda, starosta obce Líšná
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice