Ani po setkání s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou v Bělči 24.2.2022 nezměnili starostové obcí Křivoklátska názor a vznik Národního parku Křivoklátsko rozhodně odmítají.
Ministerstvo stále neposkytlo podklady ani informace, které by dokazovaly nutnost převedení ochrany křivoklátské přírody z režimu CHKO do režimu NP.
V současné době funguje Křivoklátsko jako chráněná krajinná oblast se všemi aspekty velkoplošné ochrany, které k tomuto statusu patří. Dle názoru zdejších starostů se jedná o odpovídající kategorii ochrany přírody, neboť Křivoklátsko včetně své jádrové oblasti je území kulturní a hospodářské krajiny. Harmonický charakter zde byl vypěstován generacemi lesních správců, dělníků a uživatelů lesů, kteří posledních tři sta let na Křivoklátsku systematicky hospodaří. Proto je záměr Vlády ČR a MŽP prohlásit oblast za Národní park nepochopitelný.
Je znát, že ze strany státních orgánů ochrany přírody panuje obava z jednání s místními samosprávami. Přes snahu prolomení bariér se v předvečer schůzky ukázalo, že by mohla být zneužita. „Vzhledem k tomu, že jsme jako zástupci místních samospráv neobdrželi žádné podklady, nelze tuto schůzku chápat jako seznámení se se záměrem před samotným vyhlášením parku“, řekl starosta Bělče Lukáš Kocman, který setkání s ministryní inicioval. Stejně se vyjadřují i ostatní starostové.
Všechny dosud uváděné obecné důvody, jako je významnost, jedinečnost, zachovalost, potenciál jádrového území a další, pouze potvrzují, že tyto mimořádné hodnoty území Křivoklátska nejsou důsledkem přírodních procesů, ale naopak výsledkem vysoké úrovně současného trvale udržitelného způsobu hospodaření v místních lesích.
Starostové Křivoklátska se shodují na tom, že i základní předkládané informace vykazují nepřesnosti a nekonzistenci. Udávaná výměra 117 km2 neodpovídá tomu, že má park obsáhnout pouze 16 % plochy CHKO. Jednou se říká, že vstup nebude omezen, jindy se hovoří o klidových zónách, kam omezení budou. Zcela nejasné pak je, jak to bude s bezzásahovými zónami, které jsou jako zcela nový fenomén do hospodaření v případě národního parku vnášeny. Předkládané informace a argumenty jsou pak zcela jednostranné, podávané pouze z pohledu navrhovatele, tedy MŽP. Naprosto chybí jakákoli odborná oponentura ať již lesnická, ekonomická či sociologická.
„Nikdo nám nikdy neřekl, co je na současném stavu konkrétně špatně, aby se to muselo měnit“, připomíná Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. „Často se také uvádí, že v parku bude pouze naše obec, ale to není tak úplně pravda. Parkem by bylo dotčeno bezprostředně minimálně 23 obcí a v celém regionu žije více než 30 000 obyvatel. Mnoho dalších obcí jako Branov, Roztoky, Skryje, Sýkořice zde mají domy s trvale žijícími obyvateli a téměř všechny obce velkou část extravilánu. Obce jako Nižbor jsou parkem zcela obklopeny, i když samy zůstávají mimo. Když ale vyjdete pár set metrů za humna, a to kterýmkoli směrem, už v parku jste“, pokračuje Kohoutová.
Samotný záměr vyhlásit národní park budí v obcích Křivoklátska spíše odpor. Nadpoloviční většina obcí se záměrem nesouhlasí a tato stanoviska byla dnes tlumočena paní ministryni Hubáčkové. Nejedná se přitom pouze o názory starostů. Postoje vychází z prohlášení či usnesení místních zastupitelstev. Závěrem starosta obce Běleč Lukáš Kocman sdělil: “Z toho, co dnes zaznělo je naprosto zřejmé, že si obce park nepřejí. Pokud od MŽP nezazní, že existuje možnost, že se celý projekt zastaví, bude následné jednání velice komplikované a obce v odporu ještě více posílí.“
– – –
Starostové obcí Křivoklátska
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Petr Jirka, starosta obce Broumy
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Ing. Zdeněk Steiner, zastupitel obce Chyňava
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Luboš Souček, starosta obce Podmokly
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Bc. Pavlína Plimlová, MBA, MA, starostka obce Račice
Štěpánka Říhová, starostka obce Skryje
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Libuše Vokounová, starostka Městyse Křivoklát
Otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi z Týřovic
Vážený pane ministře Hladíku,
my, níže zmínění se chceme tímto dopisem vyjádřit k rozhovoru, který jste poskytl dne 5. 9. 2023 webu seznamzpravy.cz.
V tomto rozhovoru uvádíte, že záměr vyhlásit NP Křivoklátsko má podporu zde žijících občanů, a to na rozdíl od samospráv, které NP odmítají. Toto vaše vyjádření je zcela mylné, protože naprostá většina občanů NP odmítá.
Uvádíte, že tento dojem jste nabyl na dovolené v oblasti obce Skryje, a argumentujete tím, že všichni, s kým jste se setkal, byli pro vznik NP. Jedná se o těžko uvěřitelnou náhodu, která asi vznikla tím, že jste informace čerpal od lidí, kterým, jak říkáte, „o něco jde“. Tím jste měl na mysli některé podnikatele, provozovatele restauračních zařízení a poskytovatele ubytování. To, že tito lidé budou souhlasit se vznikem NP, asi nikoho nepřekvapí. Také hovoříte o úpadku Křivoklátska, které má zachránit právě turistika. Jestli máte na mysli koncept podobný NP České Švýcarsko, který je charakterizován přeplněnými parkovišti, odpadky a zvýšenou hladinou hluku v přírodě, ten rozhodně odmítáme. Je to totiž v naprostém rozporu s ochranou přírody. V rozhovoru se odvoláváte na fakt, že návrh je součástí předvolebního programu, a zřejmě naznačujete, že je to tedy závazné.
Připomínáme, že před zařazením návrhu na vznik NP do předvolebního programu měla být veřejnost nejdříve s celou problematikou seznámena, dodnes se tak ale nestalo. Ani nyní není zodpovězena základní otázka, proč je současná ochrana území nedostačující. Tím ovšem nemáme na mysli vágní sdělení, že Křivoklátsko si NP zaslouží. Plýtvat v současné tíživé ekonomické situaci nemalými prostředky na něco, co bez problémů již nyní funguje, je nezodpovědné.
Vaše prohlášení, že NP bude, a to i přes odpor občanů a samospráv, protože území náleží státu, nepatří do moderní Evropy, ale do carské gubernie. Váš výrok, že NP chtěli už i komunisté, to celé vlastně jen podtrhuje. A samozřejmě nesmí chybět osvědčený strašák v podobě výstavby přehrady na Berounce.
Jak máme, pane ministře, věřit instituci, která dopustila tak závažná poškození přírody v NP Šumava a NP České Švýcarsko?
Přes všechny výše uvedené výhrady věříme, že celou vahou svého úřadu se zasadíte o vytvoření podmínek pro širokou debatu odborníků a veřejnosti, která zde tolik chybí. Za to Vám velmi děkujeme
S pozdravem
Petr Piskáček – Týřovice Jámy ev. č. 54
Radim Javůrek – Týřovice Karáskův potok ev. č. 118
Jiří Gruber – Skryje Luh ev. č. 131
Hynek Hejný – Týřovice č. 20
David Hrůša – Týřovice č.31
Josef Zubal – Týřovice Vítovka ev. č. 79
Zbyněk Šmíd – Týřovice Vítovka ev. č. 74
Na vědomí:
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1, 118 01
Opravdu si Křivoklátsko národní park zaslouží?
Na první dojem by se mohlo zdát, že je téma vytvoření národního parku v centrální části Křivoklátska zapomenuté. Rozhodně tomu tak není. Jedná se o velice aktuální záležitost, která může ovlivnit široké okolí natrvalo. Zda to bude v dobrém či špatném slova smyslu dnes ještě nedokážeme posoudit, chybí nám reálné zkušenosti. Snaha o vytvoření tohoto dalšího zvláště chráněného území se v minulosti objevila již několikrát a neúspěšně. Několik marných snah o zřízení parku narazilo vždy na nevhodnou přípravu samotného projektu, velký odpor zejména místních obyvatel a nezajištěnou podporu od politické reprezentace.
Dnes je situace podobná. Stále narážíme na chybějící informace, nepřipravenost projektu a silný odpor místních obyvatel. I přes udávanou významnost celého projektu se podkladové materiály i po tolika letech stále dopracovávají. Jedna věc se však od dob minulých změnila. Tou zásadní změnou oproti minulosti je poměrně silný a jednotný politický tlak. Dne 28. června 2021 schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje podporu vzniku novému národního parku. Stejná podpora se objevila v Programovém prohlášení vlády České republiky dne 6. ledna 2022 a Ministerstvo životního prostředí tak připravuje v současné době vyhlášení záměru podle příslušných právních předpisů. Tak daleko se tento proces ještě nikdy nedostal.
Neustále si musím klást otázku. Opravdu potřebuje křivoklátský region další obzvláště chráněné území? Vždyť Křivoklátsko je již dnes součástí zvláště chráněného území chráněné krajinné oblasti, která je protkána četnými lokalitami národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, evropsky významných oblastí Natura 2000 a rezervací UNESCO. Tato cenná oblast je zvláště chráněna již od roku 1978. Ochrana tohoto území je nejen dostatečná a funkční, ale naplňuje i samotný účel zákona o ochraně přírody a krajiny zcela jednoznačně. Přispíváme k udržení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a zároveň zohledňujeme hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Je tedy další ochrana přírody tou pravou podstatou vzniku nového národního parku nebo má celá věc i jiné pozadí?
Křivoklátsko je rozsáhlé území kulturní krajiny s převažující rozlohou hospodářských lesů, které budovali po staletí generace zdejších lesníků a obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Jakým způsobem je pak naplněna základní podmínka zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy národní parky mají být územím s převažujícím výskytem přirozených nebo málo člověkem pozměněných ekosystémů?
Zvláštní kapitolou pak zůstává samotný způsob, jakým orgány státní ochrany přírody jednají s obcemi v dotčeném území. Ani v tomto případě nejsou splněny základní podmínky dané zákonem. Orgány státní ochrany přírody nespolupracují s obcemi a jejími občany, nepředkládají požadované dokumenty a informace a neposkytují dostatečná vysvětlení k navrhovaným změnám. A to i přes to, že navrhované změny mohou velmi nepříznivě ovlivnit prostředí v dotčených obcích a širokém okolí a může být omezen výkon práv jejich obyvatel.
Dle názoru paní hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové nyní stojíme na samotném počátku dlouhodobého procesu, který vyústí schválením zákona poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Středočeský kraj se stal vydáním usnesení hlavním iniciačním orgánem vzniku nového národního parku. V minulých měsících navštívila skupina složená z krajského předsedy výboru pro životní prostředí PhDr. Ing. Mgr. Karla Bendla, radní pro životní prostředí a zemědělství Mgr. Jany Skopalíkové a ředitele regionálního pracoviště Střední Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny RNDr. Jaroslava Obermajera všechny obce včetně té naší. Hlavním cílem schůzky nebylo překvapivě podání jasných a srozumitelných informací včetně podkladů podstatných pro další informování zastupitelů a našich občanů. Jednalo se spíše o schůzku, která měla za úkol zjistit náladu v obci a získat vedení obce na svoji stranu. Po vyslechnutí naučeného projevu radní Skopalíkové a silné lobby předsedy výboru Bendla něco ve smyslu vysokého státního zájmu, neměl již odborný výklad ředitele Obermajera šanci na úspěch. Jako podklad připravovaného parku jsem obdržel slepou mapu s vyznačeným obrysem hranic a leták s uvedením možných dotací určených pouze pro obce v národních parcích. Na můj návrh, že by bylo vhodné uspořádat setkání s místními občany, ať se mohou k problematice také vyjádřit, jsem obdržel od pana Bendla odpověď, že kdo se moc ptá, moc se dozví a podle toho nejde rozhodovat.
Zastávám názor, že není zapotřebí takto pohrdat celým regionem a jeho občany, kteří již několikrát v minulosti dokázali svoje umění žít v rovnováze s krajinou a hospodárně a trvale využívat jejího bohatství a krás. Za to že dnes obýváme tuto vzácnou kulturní krajinu vděčíme nejen přírodě, ale především našim předkům.
Často se setkávám s vyjádřením, že je příprava vzniku nového parku podpořena na základě celospolečenské objednávky. Pak se musím ptát, kdo je tou celospolečenskou objednávkou? Kdo má zájem na jeho vytvoření? Je to většina občanů Středočeského kraje, jak tvrdí mnozí krajští zastupitelé? Je jím krajský zastupitel Ing. Dan Jiránek, který se k tomu otevřeně přiznal? Je zde velmi dobře vidět, jakým způsobem může být zneužita ochrana přírody a krajiny k prosazování zájmů. Zájmů jednotlivců a skupin. Zřejmě zájmů těch, kteří potřebují uvolnit finanční prostředky na vznik prestižní známky, kterou národní park bezesporu je. Prostředky na vznik další státní instituce, Správy národního parku, která bude hrazena z již dnes tak zatíženého státního rozpočtu.
Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí přinese vznik další prestižní značky rozvoj do celého regionu. Že tomu tak opravdu je umí potvrdit i starostové z národního parku Šumava či České Švýcarsko. Extrémní turistický ruch však nepřináší pouze finance, ale především problémy. Ač se různí názory starostů v těchto regionech na opravdový přínos, který park přináší, v jednom se shodují. Místní občané z toho opravdu nadšení nejsou. Ještě dříve, než se chopí podnikatelských záměrů v cestovním ruchu, vykoupí nemovitosti v regionu lidé s mnohem vyšší kupní silou. Mladí lidé, kteří by pak rádi založili rodinu a mají zájem o vlastní bydlení, se ocitají bez šance. Uvolněné nemovitosti slouží primárně turistickému ruchu a místních ubývá. Je třeba si uvědomit, zda chceme být za mrzký peníz pouze turistickou atrakcí nebo opravdovým místem pro život. Velmi vhodnou formulaci uvedl Jaroslav Jedlička ve Skryjském zpravodaji, když vyjádřil obavy, že se vznikem národního parku se Křivoklátsko stane pouze navoněnou prostitutkou, se kterou bude chtít každý strávit prodloužený víkend, ale se kterou nikdo nebude chtít žít.
Jak těžce umí zasáhnout vznik parku do vztahů obyvatel a obcí je velmi dobře vidět na nejmladším z českých parků, Českém Švýcarsku. Názor na národní park rozděluje, má své příznivce a odpůrce a místní vztahy jsou často natrvalo porušené. Že se tomu tak děje potvrzuje například starostka obce Janov Ladislava Kotková. To stejné se děje nyní i u nás na Křivoklátsku. Názory se různí a těžko se hledá shoda. Jasno nemají vždy ani zastupitelé obcí. Všichni jsou pak ve velkém tlaku. Panuje obava ze msty od státních a krajských úřadů v případě nesouhlasného stanoviska. Mnozí vyčkávají. Obcí, které již dnes dávají svůj názor jasně najevo je většina. A že se jedná především o stanovisko nesouhlasné je dáno především zkušeností z minulých let a způsobem, jakým státní orgány ochrany přírody komunikují.
Občané mají především obavy z možného omezení vstupu na území plánovaného parku. Zajímají se o to, zda opatření omezí sběr hub a a dalších lesních plodů a bude mít vliv na samovýrobu dřeva určeného pro otop. Území parku by mělo být rozděleno do několika zón podle cílů ochrany a stavu ekosystémů. Jedná se o zónu přírodní, přírodě blízkou, zónu soustředěné péče a zónu kulturní krajiny. Tato tzv. zonace spíše dokumentuje hodnotu ekosystémů a nemá přímý vliv na možný vstup osob. Pro běžné občany jsou však podstatná tzv. klidová území s omezeným pohybem osob z důvodů nerušeného vývoje ekosystémů. V těchto klidových územích je možné se pohybovat pouze po vybraných označených cestách, které určí orgán ochrany přírody. To, že správci parku neomezují obyvatele a návštěvníky ve vstupu a sběru lesních plodů mimo klidová území potvrdil i starosta šumavské obce Prášily Libor Pospíšil. Pokud by se tedy v našem případě omezila klidová území na stávající národní přírodní rezervace, neznamenalo by to pro nás žádné další omezení. Do dnešního dne však ze strany státních orgánů nikdo nepředložil ani pracovní návrh těchto podstatných ploch. Jestliže bych měl vycházet z dřívějších materiálů, kdy byly plochy rozděleny na zónu I., II., III., přičemž zóna I. měla být nepřístupná, pak by na jižním území obce vznikla nepropustná bariéra charakterem podobná lánské oboře. Naše obec by se pak dále nacházela uprostřed křivoklátských lesů, avšak s omezeným přístupem do lesních porostů. Velkou neznámou jsou pak další navržené rozlehlé plochy zasazené do národního parku na katastrálních územích obce Běleč, Bratronice, Chyňava, Horní Bezděkov a Malé Kyšice. Ani celková návrhová výměra parku není do dnešního dne zcela zřejmá, mluví se o 16 % území chráněné krajinné oblasti, což však nekoresponduje s v médiích uváděnou plochou 117 km2. Jak tedy ve skutečnosti naruší klidové zóny nejen nejbližší okolí naší obce, se tak můžeme pouze domnívat. Litera zákona o ochraně přírody a krajiny hovoří jasně, dlouholetým cílem národního parku je zajištění nerušeného průběhu přírodních procesů na převažující ploše.
Ze slibovaných dotačních programů lze dle vyjádření šumavských a českošvýcarských starostů skutečně čerpat dotace. Tyto prostředky jsou však určené pouze pro podporu turismu a ochranu přírody. Znamená to snad, že finance mohu použít na stavbu parkoviště a naučných stezek, ale nemohu je použít na stavbu vodovodu a opravu místních komunikací? Co zbyde z balíku peněz, pokud se o něj poperou další desítky obcí?
Mnozí z vás se mě ptáte na mnoho otázek souvisejících se vznikem Národního parku Křivoklátsko a já na většinu neumím odpovědět. Prozatím mám takový pocit, že se jedná spíš o nás bez nás. Nejsou předloženy ani základní dokumenty potřebné pro rozhodování, a přesto je cítit tlak na rychlost řešení. Již krajský zastupitel JUDr. Robert Bezděk uvedl při projednávání návrhu na zasedání Zastupitelstva kraje, že není možné přijmout usnesení na základě tak malého množství informací a poukázal na nepřipravenost celého projektu. Ani krajským zastupitelům nebyla předložena dostatečná dokumentace či studie dokazující oprávněnost tohoto jednání. Jedná se snad o příkaz ze shora?
Asi největší obavu z plánovaného záměru mají občané Karlovy Vsi, jejíž starostka Iveta Kohoutová se stala společně se starostkou Křivoklátu Libuší Vokounovou hlavní iniciační silou odporu. Po setkání se zástupci většiny obcí dotčených národním parkem v Karlově Vsi dne 26.1.2022 jsme nabyli přesvědčení, že je potřeba vzít věc do vlastních rukou. Na Ministerstvu životního prostředí a Středočeském kraji byla poté obcí Běleč iniciována schůzka všech dotčených obcí se zástupci odpovědných orgánů ochrany přírody. Uzavřená schůzka obcí se uskutečnila 24. února 2022 v Kulturním domě v Bělči za přítomnosti ministryně životního prostředí Ing. Bc. Anny Hubáčkové, zástupkyně hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a ředitele regionálního pracoviště Střední Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny RNDr. Jaroslava Obermajera. Tiskové prohlášení starostů je rovněž dostupné v tomto blogu.
Pro širokou veřejnost je dále plánovaná beseda, která má odpovědět na mnoho otázek. Jejím smyslem je předložit reálné nezkreslené informace o stavu věci. Uskuteční se v sobotu 12. března od 14 hodin v Kulturním domě v Bělči. Provázet nás bude RNDr. Jaroslav Obermajer za Agenturu ochrany přírody a krajiny, Miroslav Pecha jako jeho oponent za Lesnický park Křivoklátsko a své názory na věc nám sdělí také starostové z obcí z Národního parku Šumava. Dle ohlasů z okolních obcí očekáváme velkou účast.
Opravdu si Křivoklátsko národní park zaslouží?
Lukáš Kocman – starosta obce Běleč
Proč nesouhlasíme se zřízením Národního parku Křivoklátsko
Veřejné slyšení Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 31.10.2023
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, senátorky a starostky, vážení páni poslanci, senátoři a starostové, pane náměstku, dámy a pánové.
Moji předřečníci vás seznámili s křivoklátským regionem, krajinou a přírodou. Průběhem jednání s občany a samosprávami a s tím, co v Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko chybí.
Já bych nyní rád shrnul, proč vlastně se zřízením parku nesouhlasíme a vyvrátil některé argumenty dokládající zdánlivou nutnost vyhlášení.
Naše petice a tím pádem I naši petenti tvrdí, že:
Předmětné území nesplňuje parametry, které ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny
Vyhlášení parku pak znamená, že nad územím bude aplikovaná nevhodná forma správy a péče, ve formě bezzásahového režimu
To křivoklátskou krajinu poškodí.
Důvodně se obáváme ztráty otevřenosti, průchodnosti a cyklistické průjezdnosti krajiny
Nechceme, aby se z území “pro přírodu a lidi” stalo pouze „území pro přírodu“
Domníváme se, že jako jsou pro Jižní Čechy typičtí ovocnáři a rybáři, pro Jižní Moravu vinaři, pro Žatecko pěstitelé chmele, jsou pro Křivoklátsko typičtí lesní hospodáři. Je to staletý odkaz, který máme s hrdostí rozvíjet.
Nepovažujeme za hanbu, že jejich prací není Křivoklátsko divočinou nýbrž krásnou kulturní krajinou a domníváme se, že velkoplošná forma ochrany přírody ve formě chráněné krajinné oblasti je pro něj nejvhodnější. To dokazuje setrvale se zlepšující stav křivoklátské přírody, a to, že za více než čtyřicet let existence CHKO se ochrana přírody stala respektovanou součástí života v regionu a trojúhelník obec-ochranář-hospodář zde dobře funguje.
Odmítáme marketing strachu, kde je lesník vydáván za největšího škůdce křivoklátské krajiny, ženoucího se bezohledně za ziskem na úkor přírody, neboť mu ze zákona údajně nic jiného nezbývá. Marketing, ve kterém je najednou CHKO představována jako slabý nástroj ochrany biodiverzity Křivoklátska, když jsme paralelně svědky toho, že sousední CHKO Český kras je u svého 50letého výročí existence vloni vyzdvihována právě za její rozvoj, stejně jako stejné výročí letos slavící CHKO Beskydy či o tři roky dříve CHKO Žďárské vrchy.
Pokud není institut CHKO schopen změnit ochranu svého jádrového území dohodou s ostatními subjekty státní správy a samosprávami a musí se kvůli tomu měnit zákon a vyhlašovat národní park, poukazuje to buď na manažerské selhání jedné konkrétní organizace, nebo na systematický problém všech dalších dvaceti čtyř chráněných krajinných oblastí v České republice.
Jádrová zóna je přitom na Křivoklátsku plně v I. a II. zóně CHKO. Takové území je dle dat Agentury ochrany přírody a krajiny vnímáno jako přísně chráněné, a to i z mezinárodního hlediska. Vyhlášením parku se tedy neposuneme ani o promile procenta ke splnění cílů vyplývajících ze Strategie Evropské Unie v oblasti biologické rozmanitosti. Naopak vyplýtváme energii a čas, které bychom mohli věnovat tomu, že začneme chránit území, která zatím chráněna nejsou a tím se ke splnění cílů reálně přiblížit.
Častý argument rovněž je, že území možného parku se z 98 % rozkládá na majetcích státu a stát má tedy právo změnit jeho režim ochrany a péče, jak uzná za vhodné. Takové tvrzení ale nutně vyvolává otázku: „kdo nebo co je stát“? Jsou obce a lidé žijící v nějakém území „míň stát“ než úředníci ministerstva? Má stát právo změnit formu ochrany přírody, jak uzná za vhodné nebo má pouze právo o takovou změnu usilovat?
Vyhlásíme-li Národní park Křivoklátsko, změníme v horizontu několika let zásadně prostředí, ve kterém zdejší lidé žijí. Chceme-li to udělat, máme vysvětlit proč a máme konkrétně říci jak. Nestačí přístup “na houby budete moct chodit dál a nic jiného se vás vlastně netýká, protože byste tomu stejně nerozuměli”.
Když si povídáte s paní starostkou Kralíkovou z Městysu Strážný na Šumavě, cítíte smutek z toho, jak to na Šumavě s „parkánama“ chodí, smutek z toho, že se každý den kouká na usychající les za vesnicí, který by v lesnicky vedeném region mohl být zachráněn.
Když si povídáte s panem místostarostou Dařinou z Jetřichovic v Českém Švýcarsku cítíte nejen stejný smutek ale I vztek z toho, jak byla jeho krajina „nepéčí“ národního parku poškozena, z toho, že je tam 20 % cest nepřístupných…
Opravdu jsme ochotni tvrdit, že to, jak vypadá krajina kolem nás se nás netýká? Že jde jen o to, kam budeme a kam nebudeme moct chodit na houby? Nepopíráme tím tak silné pojmy jako je domov či rodný kraj?
Každý občan této země, který chce přestavět dům či jen přistavět na svém pozemku větší kůlnu musí předložit sousedům a stavebnímu úřadu konkrétní plány. Získat souhlasná vyjádření mnoha státních organizací (na Křivoklátsku I souhlas CHKO). Nestačí, že přijde a řekne “nebojte, já to přestavím citlivě”. S tím na žádném úřadě ani u sousedů nepochodí.
Záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ale přesně takovým domem bez plánů!
Často proto slýcháme, že praktické věci týkající se života v parku se vyřeší „potom“ vyhláškami. Že jejich znění budou obce a tím pádem i občané ovlivňovat díky svému zastoupení v Radě národního parku. Už se ale příliš nezmiňuje, že v Radě nejsou samy, že nemají většinu a už vůbec ne, že pokud se Rada nedohodne, rozhoduje ministerstvo životního prostředí…
Když se poctivě zamyslíme a zrevidujeme dění kolem vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, zjistíme, že jediný, kdo v tom příběhu chybí, je křivoklátská příroda sama. Místo toho, abychom řešili, co konkrétně a kde je potřeba na Křivoklátsku zlepšit, jak toho nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější cestou dosáhnout, řešíme založení nového úřadu za stovky milionů korun. Neřešíme, jak zlepšit ochranu přírody společně a odspodu. Jak do ní ještě vice zapojit obce, občany či návštěvníky, jak společně hledat řešení problémů. Radši věnujeme nemalé úsilí na to, abychom přírodě na Křivoklátsku dali do pomyslného rodného listu o jedno razítko navíc a pak to s robustním úřadem v zádech vydávali za lepší ochranu, kterou si Křivoklátsko zasloužilo.
To ale nepovažujeme za správné, a proto se zřízením Národního parku Křivoklátsko důrazně nesouhlasíme!
České Švýcarsko v zoufalé situaci. Místní žádají o pomoc premiéra
Téměř 20 % turistických cest v Českém Švýcarsku je nepřístupných nebo odznačených. Více než rok a půl po požáru zůstává uzavřena Edmundova soutěska, kterou běžně navštěvovalo až 300 000 turistů ročně, a také oblíbená Gabrielina stezka vedoucí na Pravčickou bránu. Odhad ekonomických škod v letech 2022 a 2023 přesáhl hranici 2 miliard korun. To pociťují i obyvatelé postižených obcí. Problémů je ale více. Nedořešené zásady péče o národní park a nedostatečné kompetence obcí totiž znemožňují efektivní správu území s vysokou přírodní i kulturní hodnotou. Výsledkem dlouhodobých jednání se Správou národního parku České Švýcarsko a zástupci Ministerstva pro životní prostředí je řada příslibů, ovšem jen minimum skutečných akcí. Obyvatelům, podnikatelům i zástupcům místní samosprávy došla trpělivost a s výzvou Otevřete České Švýcarsko! se obrací přímo na premiéra České republiky Petra Fialu.
Otevřený dopis shrnující neutěšenou situaci v Českém Švýcarsku má v první vlně 56 signatářů. Je mezi nimi 20 starostů měst a obcí z regionu, ale své podpisy připojili i ostatní zástupci místní samosprávy a podnikatelé nejen z oblasti cestovního ruchu.
Iniciátoři výzvy Otevřete České Švýcarsko! uvádí hned několik palčivých problémů sužujících oblast, která se více než rok a půl potýká s následky lesního požáru. Ten byl podle archeologů možná největší a nejničivější v této oblasti od poslední doby ledové.
Uzavřené stěžejní cesty i turistické skvosty
V národním parku České Švýcarsko je nyní uzavřených a odznačených zhruba 35 km cest pro pěší, což představuje téměř 20 % ze zdejších 178 km turistických cest jen ze základní cestní sítě. Neprostupnou byla významná část území již dříve, a to v důsledku přehnané bezzásahovosti a nezvládnutého řešení kůrovcové kalamity. Tento stav měl negativní dopad na rozsah a intenzitu požáru a jeho následky. Situace se ovšem stále nezlepšuje, naopak. Na konci roku 2022 přislíbil tehdejší ministr životního prostředí Marian Jurečka zpracování závazného harmonogramu prací a stanovení termínů pro zpřístupnění uzavřených částí území parku. Místním ale nic takového dosud předloženo nebylo. Kdy a jestli se uzavřené cesty a cíle znovu otevřou, stále není potvrzené.
Jasno není ani ve věci obnovy historických a přeshraničních cest. „Loni v červnu české a německé obce spolu s dalšími místními aktéry žádali Ministerstvo životního prostředí o obnovení sedmi historických přeshraničních cest mezi Českým a Saským Švýcarskem. Nešlo jen o pěší, ale i o dvě požární cesty, aby se po neblahé zkušenosti s neprůchodností území zvýšila jeho bezpečnost a prostupnost. Dodnes ale nemáme žádnou oficiální reakci. My v obcích už nechceme pouze přihlížet a trpět následky konání, respektive nekonání Správy národního parku. Žít ve strachu a obavách, jako třeba právě při hašení požárů. Takto není možné dále pokračovat,“ vyjádřil se jeden ze signatářů výzvy Milan Dařina, místostarosta Jetřichovic a současně předseda nově založeného Svazku obcí v národním parku České Švýcarsko. Ten vznikl právě jako nástroj pro společný postup samospráv ve snaze vyvažovat důsledky jednostranného rozhodování státní ochrany přírody.
Miliardové ztráty ovlivňují život v obcích
Místní marně čekají i na zpřesnění termínů, kdy se veřejnosti opět zpřístupní Gabrielina stezka a Edmundova soutěska. Ty dlouhodobě patří k nejvyhledávanějším cílům v Českém Švýcarsku a jejich uzavření tak značně přispívá k fatálnímu propadu návštěvnosti v celém regionu. Ekonomické škody za roky 2022 a 2023 se podle odhadů vyšplhaly řádově až celkem ke 2 miliardám korun.„My jako podnikatelé v centru Českého Švýcarska balancujeme na hraně přežití. Nejprve povodně, pak kůrovcová kalamita, covid a požár. Nejhorší pro nás nyní je vypořádat se se zavřením cílů, kam předtím mířily statisíce turistů. Hotely a penziony zejí prázdnotou. A místo nějakého plánu, jak území znovu zprůchodnit a otevřít, se nám dostává jen mlčení a mlžení. Vidíme přitom, že to jde i jinak. Saská správa národního parku provedla již v roce 2022 podél všech cyklo i pěších tras na jejich území bezpečnostní těžbu, a tak jsou pro návštěvníky znovu přístupné,” shrnuje za místní podnikatele Roman Pluháček, majitel a provozovatel penzionů v Mezné.
S radikálními výpadky příjmů se potýkají i obce. Nejhůře je na tom Hřensko, kde musí rušit pracovní místa, a to nejen převozníků a obsluhy parkovišť, ale třeba i u obecní police.
Omezené kompetence při správě svěřeného území
Aktuální situace přitom ukazuje na letitý problém týkající se správy národního parku jako takového. S odkazem na ochranu přírody zde příslušné státní orgány po celá léta znemožňují činit kroky, které by k ní podle zástupců místní samosprávy i nezávislých vědců a ochránců přírody skutečně vedly. K příkladům patří staré, odumřelé – nastojato i ležící – dřevo po kůrovcové kalamitě. Obce namítaly, že když už správa ponechala bezzásahovost v podstatě na celém území národního parku, tak ať vstřícně řeší alespoň bezpečnostní a protipožární kácení souší podél turistických cest a v okolí obcí z důvodů blízkosti suchého mrtvého lesa sahajícího až k domům. Správa národního parku České Švýcarsko tyto námitky vyvracela tím, že odumřelé stromy prakticky nehoří, a tak žádné významné riziko nepředstavují. Rozsáhlé následky požáru z roku 2022 však bohužel daly za pravdu právě zástupcům místních samospráv.
K mnoha dalším sporným bodům patří likvidace modřínů coby domněle nepůvodního druhu v dané lokalitě. K ní došlo navzdory námitkám místních a ochránců přírody. Výsledky probíhajícího paleobotanického výzkumu přitom dokládají, že je modřín opadavý prokazatelně původní dřevinou skalních měst a do českých lesů i do zvláště chráněných území jednoznačně patří.
Téměř v ničem se neposunuly ani aktivity přislíbené po požáru. Patří k nim například řešení nepřijatelného technického stavu a majetkoprávního přístupu k národní přírodní památce Pravčická brána, úprava způsobu hospodaření v lučních porostech mezi lesy a okraji obcí nebo mapování disponibilních zdrojů vody pro zdolávání dalších případných požárů.
Chybí povinné zásady péče o národní park
Adekvátní správě jedinečné krajiny stojí bezprostředně v cestě i dosud neschválené zásady péče. Jde o klíčový dokument, který musí správa každého národního parku ze zákona mít. Platnost těch, které byly vytvořeny pro národní park České Švýcarsko, skončila v roce 2019. K přepracování návrhu zásad péče, které slíbila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková při setkání se starosty krátce po požáru v srpnu 2022, dodnes nedošlo.
Obce, které jsou zodpovědné za území sousedící s národním parkem a v jeho okolí, jsou přesvědčené, že k tomu nemají dostatečné kompetence. Volají tedy po posílení role místních samospráv v území národního parku. Usilují také o to, aby ochrana přírody nebyla zásadně upřednostňována před bezpečností území, místních obyvatel a návštěvníků. Vedle ochrany ekosystémů požadují také vyvážený důraz na podporu vzdělávání, rekreaci, osvětu a podporu místní ekonomiky, mj. i prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu.
„Je smutné sledovat, kam jsme to dopracovali. Když výzvu podepisují nejen místní podnikatelé a samosprávy, ale i ochránci přírody, kteří před pětadvaceti lety usilovali o vznik národního parku, je něco shnilého v rezortu životního prostředí, jak by řekl klasik. Je evidentní, že dosavadní postupy státních orgánů ochrany přírody v řízení národních parků nejsou udržitelné, vedou ke škodám a musí se změnit,“ sdělil k výzvě senátor a předseda příslušného senátního výboru Zbyněk Linhart, který se tématu věnuje a výzvu premiérovi zprostředkovává.
Plné znění výzvy i další dokumenty a informace jsou zveřejněny na webu https://otevreteceskesvycarsko.cz/, kde se k výzvě Otevřete České Švýcarsko! může přidat každý, kdo souhlasí s jejím obsahem a záleží mu na trvale udržitelném rozvoji regionu Českého Švýcarska.
Kontakty pro média:
Milan Dařina
předseda Svazku obcí v národním parku České Švýcarsko, místostarosta obce Jetřichovice
(odesláno všem členům horní a dolní komory Parlamentu ČR a předsedům politických stran)
Vážené dámy, vážení pánové,
vládní koalice Spolu si klade za cíl sladit zájmy resortu ochrany přírody a krajiny s resortem zemědělství. Současně vložila do Programového prohlášení vlády ČR zřízení Národního parku Křivoklátsko. Zatímco první záměr je koncepční, tím pádem pracný, dlouhodobý, s nejistými výsledky a tudíž nevděčný, ten druhý je relativně jednoduchý, krátkodobý, s celkem jistým výsledkem a opravdu vděčný. Bohužel však naprosto nekoncepční.
Vláda ČR ve svých krocích a mediálních vyjádřeních opakuje, že ji čeká nejednoduchý legislativní proces, který je třeba kvalitně a transparentně komunikovat s veřejností, dotčenými obcemi a jejich samosprávami, jako významnými a neopominutelnými partnery. V rámci této komunikace ukazuje překvapivou nepřipravenost. Podklady k jednání se vejdou na dva formáty A4 nebo v lepším případě na deset snímků prezentace vylepšené několika žánrovými fotografiemi. Namísto přesvědčivých argumentů nabízí deset let staré materiály připomínající známé indiánské přísloví o jízdě na mrtvém koni.
Zejména však vláda ČR demonstruje opravdovou úroveň respektu k obcím. Setkání, konané 24. února v Bělči, z iniciativy starosty Lukáše Kocmana, chápe jako zahájení dialogu s obcemi, a v dopise Úřadu vlády ČR starostce Karlovy Vsi Ivetě Kohoutové z 18. března doslova uvádí: „Celý proces je na počátku, navržený harmonogram začíná od přípravy záměru vyhlášení národního parku včetně přípravy nezbytných podkladů od března do května 2022. Následně v červnu 2022 by dle harmonogramu mohlo proběhnout oznámení záměru, na což bude navazovat 90denní lhůta pro podávání námitek ze strany obcí, krajů a vlastníků nemovitostí. Dále mezi říjnem a listopadem 2022 bude probíhat zákonem daná lhůta pro vydání prvoinstančních rozhodnutí o podaných námitkách. Dle harmonogramu, který navrhlo MŽP, by finální materiály mohly být schvalovány na jednání vlády na konci roku 2022 či na začátku roku 2023. Vláda samozřejmě o případném vyhlášení bude rozhodovat po důkladné diskusi. Dále proběhne standardní legislativní proces, tedy mimo jiné schvalování materiálu též v obou komorách Parlamentu.“
V dopise Ministerstva životního prostředí zastupiteli Nového Jáchymova Václavu Vackovi z 15. března čteme: „V současné době nejsou dokončeny žádné podkladové materiály. V roce 2021 a na počátku roku 2022 byla pouze diskutována možnost přípravy záměru a dále také harmonogram přípravy. V tomto období byly vypracovány materiály k dalšímu postupu a organizaci práce uvnitř rezortu. Připraveny byly dále toliko obecné informace zveřejněné v podobě tiskových zpráv a prezentace tématu na setkání s obcemi. Žádné z uvedených materiálů však nelze považovat za podklady k záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko.“
Výše uvedené citace dokládají nepřipravenost resortu životního prostředí na vládní iniciativu, a současně alarmující přesvědčení vlády o kvalitě záměru, ve kterém dialog s obcemi a souběžnou přípravu nezbytných podkladů dotuje od března do května časem tří měsíců!!! V polovině dubna k žádnému dalšímu jednání s obcemi ze strany MŽP nedošlo. Spanilé jízdy představitelů Středočeského kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny po jednotlivých obcích nelze považovat za jednání nad záměrem, nebo dokonce návrhem národního parku – jde maximálně o prezentaci jakési mlhavé představy plné proklamací bez jediného seriózního argumentu.
Nekoncepčnost záměru spočívá především v absenci komplexní přípravy. Pod mylným dojmem, že národní park je otázkou čistě legislativního procesu zapomínají navrhovatelé na souvislosti. S Národním parkem Křivoklátsko nepočítá ani plán péče CHKO Křivoklátsko na období 2017-2026, nepočítá s ním ani Státní program ochrany přírody a krajiny na období 2020-2025. Inventura platných dokumentů v rámci Středočeského kraje prokazuje, že s národním parkem nepočítají územní plány ani jedné z dotčených devatenácti obcí, a nepočítá s ním ani tak strategický, přitom závazný (a pravidelně aktualizovaný) dokument, jako jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Materiál z podzimu 2021 nazvaný Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje zmiňuje návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko ve SWOT analýze. Současně objektivně označuje střední Čechy za nejvíce urbanizované území celé České republiky, ve kterém člověk závažně zasáhl do krajiny, a jako jeho slabou stránku vnímá masovou pobytovou rekreaci bez odpovídající infrastruktury. Mezi největší hrozby potom řadí vznik doprovodné infrastruktury (např. v podobě parkovišť) a s ní spojené poničení krajinného rázu.
Je zřejmé, že projekt resp. koncepce „Národního parku Křivoklátsko“ se momentálně nachází na takové úrovni, kdy by neobstál ani při podání k posouzení vlivu záměru (koncepce) na životní prostředí, natož byl předmětem skutečného posuzování EIA. Uvažovaný záměr nesplňuje elementární podmínky, které platná legislativa vyžaduje po každém obyvateli České republiky, který chce na svém pozemku změnit způsob jeho využití.
Tvrdí-li Úřad vlády ČR ve svém dopise, že je vláda ve věci NP Křivoklátsko vázána svým programovým prohlášením, potom upozorňujeme na ve stejném prohlášení uvedenou podporu výstavby paralelní přistávací a vzletové dráhy na letišti Václava Havla v Praze Ruzyni. Tyto dva záměry mohou být sice teoreticky podporovány současně, ale kvůli trase přistávacího koridoru napříč Křivoklátskem se navzájem spíše vylučují. Kritický pohled, reprezentovaný například mezinárodními pravidly pro používání managementových kategorií chráněných území IUCN, totiž zakazuje nízké hladiny leteckého provozu nejenom nad územím národních parků, ale i chráněných krajinných oblastí. Jistě, český zákonodárce se může chlácholit názorem o právní nezávaznosti takových pravidel pro naši republiku, ovšem stejně tak Evropská komise může jednoduše škrtnout veřejné prostředky určené na park, který ve skutečnosti, tak jak ji chápou země v oblastech i mimo tzv. civilizovaný svět, žádným národním parkem není.
Vážené dámy, vážení pánové, obracíme se na Vás tímto dopisem s naléhavou výzvou, abyste z titulu svých mandátů a funkcí, a také odpovědnosti vůči naší zemi, učinili takové kroky, které povedou k opuštění záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko. Naopak Vám vyslovujeme absolutní podporu ve snaze docílit nezbytný soulad v pohledu resortů životního prostředí a zemědělství na způsob hospodaření v krajině, který zajistí potřebnou míru její ochrany, a to nejenom v maloplošných a velkoplošných chráněných územích, ale i mimo ně. Jsme přesvědčení, že stávající legislativní rámec proto není třeba upravovat, stačí být jen dobrým hospodářem.
Dne 19. dubna 2022
Starostové obcí Křivoklátska
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Petr Jirka, starosta obce Broumy
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Luboš Souček, starosta obce Podmokly
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Bc. Pavlína Plimlová, MBA, MA, starostka obce Račice
Štěpánka Říhová, starostka obce Skryje
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Ing.Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
František Závora, starosta obce Všetaty
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Ing. Zdeněk Steiner, zastupitel obce Chyňava
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Petr Melichar, starosta obce Žilina
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Václav Valenta, starosta obce Železná
DIS. Radek Kovanda, starosta obce Líšná
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Zpráva ze setkání starostů s ministryní životního prostředí
Dne 5. 5. 2022 došlo z iniciativy starosty Bělče Lukáše Kocmana k setkání zástupců starostů obcí Křivoklátska s ministryní životního prostředí paní Annou Hubáčkovou.
Křivoklátské obce zastupovali starostové Lukáš Kocman (Běleč), Petr Jirka (Broumy), Iveta Kohoutová (Karlova Ves) a v zastoupení Libuše Vokounové (městys Křivoklát) pan Milan Naď. Ze strany ministerstva se schůzky účastnila paní ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL), pan náměstek Vladimír Dolejský a pan náměstek Tomáš Tesař (TOP09).
Obě strany se setkaly poprvé od hromadného setkání zástupců MŽP se starosty v Bělči 24.února. Starostové se hned na začátku dnešního jednání pozastavili nad tím, že za dobu více než dvou měsíců, které od únorového setkání uplynuly, nepředložilo ministerstvo obcím žádné nové podklady. V průběhu období proběhly pouze čtyři veřejné debaty zástupců ministerstva a Středočeského kraje s občany (Běleč, Zbečno, Račice a Broumy), které však byly iniciovány samotnými obcemi. Starostové nemohou akceptovat strategii, která opakuje scénář z přípravy zák. č.123/2017 Sb., kterým se mění zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kdy nález Ústavního soudu ČR označil podobné diskuse s občany jako „dostatečný veřejný prostor, kde mohli projevit nesouhlas“, případně vůbec nehodnotil otázku „zda se konalo se zástupci obcí jedno, nebo více setkání“.
Starostové pro paní ministryni konstatovali:
Nikdy nebyli seznámeni s návrhem NP, ani informováni o návrhu, ale pouze s předběžnými představami o hranicích území.
U stolu sedí dvě skupiny, které sice sdílejí fenomén jedinečnosti Křivoklátska, ale dívají se na něj z rozdílných perspektiv a mají jiný názor na způsob ochrany křivoklátské přírody.
Přestože je MŽP předkladatelem změn, nevznikla z jeho strany žádná aktivita, která by naplnila §1 a §71 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Bylo opakovaně zmíněno, že návrh parku není s obcemi projednán. S ohledem na opakovaně zmiňované datum zahájení legislativního procesu k 1.6.2022, se starostové obávají, že prostor k projednání s obcemi v harmonogramu přípravy zákona vůbec není.
Záměr vyhlásit NP Křivoklátsko není přítomen v dlouhodobých koncepčních materiálech, podle kterých obce a stát spravují dotčené území. Jedná se o 3. aktualizaci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a Plán péče CHKO Křivoklátsko 2017-2026. Území tedy není na tak zásadní změnu, jako je převedení do kategorie NP nijak připraveno.
33 místních samospráv vyjádřilo nesouhlas s návrhem převedení části území CHKO Křivoklátsko na NP Křivoklátsko a z toho 18 obcí potvrdilo své rozhodnutí usnesením Zastupitelstva obce.
Starostové rovněž vyjádřili znepokojení nad výroky a chováním zástupce MŽP náměstka V. Dolejského na veřejných besedách, na kterých uvedl, že obce, které katastrem nezasahují do předloženého návrhu, se nemají právo vyjadřovat. Dalece tím znevážil starostenskou činnost, překročil kompetence úředníka ministerstva a podryl principy zastupitelské demokracie.
Na závěr jednání starostové požádali paní ministryni, aby byl harmonogram celého procesu pozměněn tak, aby v něm vznikl prostor pro jednání s obcemi, a to na základě relevantních a komplexních materiálů, koordinovaně oponovaných mimo resort životního prostředí.
Zároveň starostové pozvali paní ministryni k jednodenní návštěvě Křivoklátska, na které by jí mohli ukázat region, zdejší přírodu a infrastrukturu ze své perspektivy a pokračovat tak v pozvolna se rodícím dialogu.
Lukáš Kocman, Petr Jirka, Iveta Kohoutová, Milan Naď
Svazek obcí Křivoklátska vyzývá k hloubkové revizi zákona 114
Svazek obcí Křivoklátska (dále SOK) oslovil 27/2/2024 otevřeným dopisem předsedy koaličních stran, předsedu legislativní rady vlády a ministra životního prostředí v souvislosti s plánovaným projednáváním návrhu zákona, kterým se má vyhlásit Národní park Křivoklátsko.
Dle plánu legislativních prací vlády na rok 2024, je tento bod plánován na měsíc červen, předkladatelem má být Ministerstvo životního prostředí.
SOK v této souvislosti upozorňuje na několik usnesení parlamentních a senátních výborů z let 2022 a 2023, která nezávisle na sobě vyzývají k hlubší revizi zákona č. 114/1992 Sb.,a to především v částech věnovaných národním parkům.
Dvě usnesení senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředíopakovaně žádají Ministerstvo životního prostředí ČR o takové úpravy předmětného zákona, které „zásadně posílí roli místních samospráv a jejich vliv na činnosti správy území národních parků“.
Usnesení poslaneckého Výboru pro bezpečnost zase vyzývá vládu ČR, aby se „zasadila o změnu filozofie správy národních parků (zejména Národního parku České Švýcarsko) s ohledem na bezpečnost osob a majetkové hodnoty, které se v parcích nacházejí.“
Usnesení poslaneckého Petičního výboružádá Ministerstvo životního prostředí ČRo „revizi zák. č. 114/1992 Sb., a to zejména v části o Národních parcích (Hlava druhá, §15- §23)“.
Danou problematikou se v rámci své 20. schůze dne 29. června 2023 rovněž intenzivně zabýval poslanecký Výbor pro životní prostředí.
SOK zároveň dlouhodobě upozorňuje, že způsob, kterým se MŽP snaží vyhlásit Národní park Křivoklátsko, je netransparentní, špatně komunikovaný a procesně vadný. Záměr s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které SOK zastupuje. V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí Křivoklátska.
Stávající hospodářští správci území LČR a VLS přitom byli politickým tlakem donuceni od svých námitek proti zřízení národního parku ustoupit, ačkoli šlo o námitky vysoce kvalifikované a podložené mnoha lety praxe a zkušenostmi s daným územím.
Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr rovněž pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů omezeni budou, ale nedefinuje jak.
Otevřený dopis premiérovi
Vážený pane premiére, obracíme se na Vás jako starostové a volení zástupci obcí Křivoklátska, které spojuje nesouhlas s dosavadním postupem Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP) ve věci uvažovaného národního parku Křivoklátsko. Způsob, který MŽP zvolilo, pokládáme hned z několika důvodů za přinejmenším problematický. V prvé řadě jde o věc procedury a oprávnění, dále otázku motivace a nakonec také odbornosti a kredibility. V následujícím textu vysvětlíme, proč je postup MŽP pro obce Křivoklátska nepřijatelný.
Věc procedury je nahlížena podle uveřejněného harmonogramu ve fázích – příprava záměru vyhlášení národního parku včetně nezbytných podkladů, oznámení záměru s navazující lhůtou pro podávání námitek, dále prvoinstanční rozhodnutí o námitkách a následné schvalování vládou, na které by měl navazovat standardní legislativní proces, tedy schvalování oběma komorami parlamentu. Harmonogram navržený MŽP vlastně zužuje proces vzniku národního parku na řízení podle správního řádu a následný legislativní proces. MŽP tak hrubě zanedbává fázi „projektu“, která kromě samotné definice předmětu návrhu ve smyslu hranic, vnitřního členění, charakteru jednotlivých územních celků a částí, interakčních a infrastrukturálních prvků s přesahem do ochranného pásma, musí obsahovat také jasná pravidla a regulativy užívání území. Přestože se uvažovaný záměr týká převážně přírodních ploch, je zároveň trvale urbanizovaným správním územím jednotlivých obcí. Proto musí být již ve fázi koncepce záměr koordinován a podroben odborným oponenturám dotčených státních, krajských, obecních a soukromých subjektů v území. Samotné správní řízení nemůže proces koordinace v žádném případě nahradit.
Otázka oprávnění a mandátu k výše uvedenému postupu je rovněž problematická. Jak jsme uvedli výše, není pochyb o tom, že úvahy o zřízení národního parku pracují s územím, které není čistě přírodní. Naopak. Vysoká míra urbanizace území se projevuje přítomností zastavěných ploch a hospodářsky využívaných zemědělských a lesních ploch. Všechny tyto plochy včetně zvláště chráněných maloplošných území jsou fragmentovány hustou sítí silnic a cest celkové délky v řádu stovek kilometrů, trasami vysokého a velmi vysokého napětí, a také přistávacím koridorem RWY 24 na letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni. Spolu s přirozenou dominantou říční nivy Berounky můžeme shrnout, že se jedná o území mimořádně přírodně bohaté, ovšem nijak se nevymykající z působnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V otázce, zda tomu tak skutečně je, se klíčovým jeví fakt, že moment vyhlášení národního parku představuje změnu ve využití území, která má kromě nejistých, dlouhodobých, a pouze spekulativně pozitivních dopadů na přírodu také naopak zcela jisté, okamžité a namnoze negativní dopady na území obcí, uvažovanou změnou přímo i nepřímo dotčených. Konkrétně se jedná zejména o kapacity, strukturu a existenci všech prvků dopravní a inženýrské infrastruktury, na nichž je život obyvatel regionu bezprostředně závislý. Jedná se však také o změnu v oblasti územního rozvoje, demografie, vodního hospodářství, zemědělství, lesnictví, myslivosti, samozřejmě turismu a v neposlední řadě kulturního dědictví. Jak z uvedeného vyplývá, představuje vznik národního parku komplexní problematiku, která zdaleka překračuje kompetenci a odbornost resortu životního prostředí, jakkoli můžeme jeho roli v celém procesu chápat jako iniciační a nezastupitelnou. Z hlediska platné legislativy, ale i standardizovaných postupů a mechanismů, které musí každý občan naší země splnit při návrhu změny ve využití území na libovolně velkém pozemku, pokládáme za logické, že návrhu na vyhlášení národního parku předchází zpracovaní dokumentace oprávněnou osobou, a tato dokumentace je dále předmětem koordinačních jednání s dotčenými orgány státní správy a dalšími subjekty, včetně krajských a obecních samospráv. Teprve takto zkoordinovaný čistopis dokumentace by měl být podkladem pro zapracování do Zásad územního rozvoje na úrovni Krajů a teprve potom může obstát jako předmět návrhu na vyhlášení národního parku ve správním řízení a následném legislativním procesu. Postup a harmonogram zvolený MŽP směřuje naopak k jedinému účinku – neefektivnímu správnímu řízení nad nekvalitně připraveným materiálem, které v podstatě znemožní legislativní proces.
Motivací navrhovatelů parku je lepší ochrana přírody. Teprve když jsou v diskusi donuceni vysvětlit, v čem konkrétně má být lepší, přichází s vysvětlením, že Lesy ČR jsou „ze zákona“ orientovány na zisk. Díky tomu nemohou hospodařit citlivěji, jak by si ochrana přírody představovala, a proto je třeba vyjmout jádrovou oblast Křivoklátska ze správy Lesů ČR a zřídit zde národní park. Nejsme žádným arbitrem práce Lesů ČR, ale stačí si přečíst lesní zákon č. 289/1995 Sb., aby bylo zřejmé, že chce-li stát v konkrétním lese hospodařit citlivěji, než v lesích kategorie „hospodářské“, je zcela v jeho kompetenci zařadit např. z důvodu zachování biodiverzity nebo jiného veřejného zájmu tento konkrétní les do kategorie lesa „zvláštního určení“. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. K lepší ochraně přírody nepotřebujeme nový zákon o národním parku Křivoklátsko, potřebujeme, aby stát ve státní ochraně přírody a ve státních lesích postupoval ve státním zájmu podle platných zákonů a nezatěžoval ani kraje, ani obce, ani daňové poplatníky účelovými projekty. Nezapomínejme, co je smyslem současné ochrany území Křivoklátska jako Biosférické rezervace UNESCO se zkratkou MaB – anglicky Man and the Biosphere neboli Člověk a biosféra – je to způsob hospodaření, péče o krajinu a zachování kulturních a společenských hodnot. Člověk zde není chápán jako turista nebo ochránce přírody, ale jako obyvatel se svými každodenními aktivitami včetně udržitelného hospodaření a využívání přírodních zdrojů. Program UNESCO zde vyslovuje respekt k místním obyvatelům a přiznává jim roli „strážců“ biosférické rezervace, kteří využívají a chrání její hodnoty. Není pochyb o tom, že za více než čtyřicet let existence biosférické rezervace Křivoklátsko zde máme v jejích obyvatelích už druhou generaci takových strážců, kteří svými životy naplňují filozofii MaB.
Národní park je v neposlední řadě také věcí odbornou. Jak jsme uvedli výše, jde však o mnohem širší komplex odborností než izolovanou ochranu přírody. Resort životního prostředí by zde měl vystupovat v roli iniciátora, případně moderátora diskuse, po odborné stránce však postrádá kompetenci k roli zpracovatele návrhu – tu má podle platné legislativy autorizovaný architekt. Zpracovatel návrhu musí mít samozřejmě k dispozici celý tým dalších autorizovaných osob se specializací pro jednotlivé obory, a to včetně osoby s oprávněním ke zpracování dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh zatím nikdo neviděl, ale jelikož jsou v ministerském harmonogramu na jeho pořízení vyhrazeny tři měsíce, lze téměř s jistotou říci, že neobsahuje nic z uvedených náležitostí, ani hodnocení vlivu na životní prostředí! Jakoby vše, co přichází z prostoru profesionální ochrany přírody a krajiny, respektive resortu životního prostředí, bylo pro přírodu a krajinu automaticky dobré. Je kuriózní, když MŽP svým jednáním samo nedodržuje znění zákona č. 100/2001 Sb., který v § 10a, odst. 1), písm. a) jako předmět posuzování vlivů na životní prostředí uvádí: „koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, a dále koncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto koncepce podléhají posuzování vždy.“
Nakonec se chceme věnovat kredibilitě Ministerstva životního prostředí. Tato otázka souvisí jednak s reálnými zákonnými mantinely a současně s reálným stavem a schopnostmi systému uvnitř resortu v jeho každodenní podobě. Je obecně známou skutečností, že správa naší republiky trpí přebujelým resortismem, který se mimo jiné projevuje v nekonečných střetech zemědělství a životního prostředí. Záměru současné vlády sladit zájmy obou resortů, případně je zásadněji reformovat, jsme již dříve vyslovili jasnou podporu. Jsme přesvědčeni, že zdaleka nejúčinnější pomocí přírodě a životnímu prostředí by namísto problematického vyhlašování národních parků za nevyjasněných kompetencí a odpovědnosti, byla právě taková reforma, která zajistí systematickou kontinuitu péče v území bez ohledu na to, která složka státního aparátu nad ním „uchvátí“ moc. Představu svěření veškerých rozhodovacích pravomocí nad jádrovým územím Křivoklátska do rukou subjektu, jehož nefunkční systém činnosti a absolutní selhání na několika úrovních řízení provází řadu smutných událostí v naší přírodě a krajině, takovou představu si jako starostové obcí zakazujeme.
Vážený pane premiére, tímto otevřeným dopisem, navazujícím na naši Velikonoční výzvu, Vám přinášíme argumenty, které Vám mohou pomoci objektivně zhodnotit aktuální záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zabránit fatálním škodám ve společnosti. Vyhlášením záměru v dané situaci byste:
připustil regulérní řízení nad návrhem, který nesplňuje elementární požadavky dle platné legislativy,
dal průchod myšlenkovým pochodům, které démonizují jeden veřejný zájem na úkor ostatních bez ohledu na dopady,
legitimizoval proces eliminující veřejnou debatu o návrhu,
dopustil realizaci záměru proti vůli obyvatel Křivoklátska,
posvětil likvidaci lesního hospodáře jako nositele kulturního bohatství Křivoklátska.
Jsme přesvědčeni, že záměr vyhlášení národního parku na Křivoklátsku je omylem a má být zcela zastaven. Pokud s námi toto přesvědčení nesdílíte, žádáme Vás, abyste se vahou svého mandátu a autority zasadil o změnu v harmonogramu a struktuře tohoto projektu tak, aby obce měly šanci být aktivními účastníky dialogu o tom, co se jich bytostně týká.
Dne 25. května 2022
Podepsaní starostové a zástupci obcí Křivoklátska
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Petr Jirka, starosta obce Broumy
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. Zdeněk Steiner, zastupitel obce Chyňava
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Petr Boháček, starosta obce Horní Bezděkov
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Radek Kovanda, DiS., starosta obce Líšná
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
Luboš Souček, starosta obce Podmokly
Ing. Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Bc. Pavlína Plimlová, MBA, MA, DiS., starostka obce Račice
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
Štěpánka Říhová, starostka obce Skryje
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
František Závora, starosta obce Všetaty
Ing. Jiří Těhan, starosta obce Zbečno
Václav Valenta, starosta obce Železná
Ing. Petr Melichar, starosta obce Žilina
Jak probíhají jednání Středočeského kraje s obcemi o záměru vyhlášení NP Křivoklátsko
Shrnutí jednání přiblížil ve Skryjském zpravodaji č. 1/2022 zastupitel obce Skryje Jaroslav Jedlička.
Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém zasedání 28. června 2021 schválilo podporu staronového záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko (dále jen NP). Teprve v prosinci se krajští radní rozhodli o tomto záměru promluvit i s dotčenými obcemi. Ve Skryjích proběhla schůzka s Mgr. Skopalíkovou (radní pro životní prostředí a zemědělství), PhDr. Ing. Mgr. Karlem Bendlem, MBA, LL.M. (předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství) a RNDr. Jaroslavem Obermajerem (ředitelem regionálního pracoviště Střední Čechy AOPK) dne 3. 12. 2021. Ze zastupitelů byla přítomna paní starostka a Jaroslav Jedlička.
Celé jednání zahájila paní Skopalíková naučeným projevem, který můžete slyšet naprosto všude, kde ona mluví o NP. Hned během prvních pár minut nám ukázala, že o zdejší krajině toho moc neví, když jako jeden z cílů označila přeměnu zdejších smrkových monokultur na listnatý les. Musel jsem si dovolit otázku, zda tady les někdy navštívila. O druhové skladbě nově vysazovaných stromků v horizontu posledních čtyřiceti let nemá představu. Pokračovala v pojednání o výměře NP. Do chystaného NP budou zahrnuty stávající NPR (národní přírodní rezervace), plus samozřejmě ještě něco málo navíc. O tom se ale moc nemluví… Byla nám předložena mapa a sděleno, že se jedná o 102 km čtverečních nejcennějšího území. Ovšem mapa na letáku, který byl celé roky dostupný na webových stránkách Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) a byl skutečně jediným dokumentem, který občané mohli vidět, ukazuje území menší, než bylo na předložené mapě a píše se v něm také o 102 km čtverečních. Čili další lež ze strany radních a navrhovatelů.
Paní starostka vyjádřila rozhořčení nad tím, že se o tomto záměru dozvěděla až po několika měsících, a to ještě formou zavádějícího emailu, ve kterém se píše pouze o schůzce ohledně ochrany přírody, ale o NP zde není ani zmínka. Zkrátka krajští zastupitelé chtěli, abychom nebyli připraveni. Paní Skopalíková nám předala informační leták určený pro obecní zastupitelstva, který obsahuje jednu stranu A4 textu, jednu tabulku ohledně dotací a již zmíněnou mapu v příšerném rozlišení, takže člověk ani nepozná, kde jsou Skryje. Kdyby někdo chtěl tu A4 vidět, bude k dostání na obecním úřadě. Apelovali jsme na to, aby nějaké informace a hlavně nezkreslené, měli také občané. A byli jsme ujištěni, že krajští zastupitelé chystají tuto nic neříkající stránku zestručnit zhruba na jednu třetinu, a to budou házet lidem do schránek. Takže občanům neřeknu nic.
Z naší strany je nejschůdnější postup vyhlášení referenda, ať si lidé, kterých se vyhlášení NP potenciálně dotkne, rozhodnou sami, zda NP chtějí nebo ne. Paní Skopalíková se tomu brání, protože se dle jejích slov jedná o národní park, čili je to věc národní a muselo by se nechat hlasovat celorepublikově. To si nemyslíme a navrhli jsme, aby se referenda zúčastnily všechny obce, které se chystají při vyjednávání navštívit. Zde se do diskuze zapojil pan Obermajer a pronesl, že referendum by bylo sprosté zestručnění problematiky a že o daném problému musí rozhodnout odborníci. V části o odbornících bych s ním souhlasil, ale odborníkem jsou zejména lesníci, kteří zde pěknou řádku let hospodaří a díky kterým je zde les takový, jaký je a takový, jaký nyní chtějí chránit. (O podobné problematice pojednává i knížka „Muž, který sázel stromy“ od Jeana Giona, přečtěte si ji. Také chtěl chránit „přírodní“ les….). Mimochodem, věta od pana Obermajera o sprostém zestručnění nám přišla zvlášť vtipná, protože ji pronesl chvíli po předložení té slavné A4 obecných a zavádějících informací. Konečné slovo ve vyhlášení NP tedy bude mít poslanecká sněmovna, jak nám bylo sděleno.
Dále se nás paní Skopalíková snažila uklidnit, že na podobě a směřování NP budou mít obce velký podíl a že bude záležet hlavně na obcích. V rámci NP bude zřízena tzv. „Rada NP“, v které budou jednotlivé obce zastoupeny v poměru 50% obce a 50% odborníci. Když jsme argumentovali tím, že odborníkům stačí jeden starosta a vždy si prosadí své, nebylo nám odpovězeno. Jinými slovy, obce nikdy nebudou mít nadpoloviční většinu. To je ze strany navrhovatelů další zavádějící informace.
Dne 21. 12. 2021 se sešlo několik zástupců obcí v Karlově Vsi a společně projednali návštěvy radních. Za Skryje byla přítomna opět paní starostka a Jaroslav Jedlička. Velmi zajímavé bylo poslouchat, jak radní říkali v každé obci trochu jiné informace. S takovou vizitkou nám skutečně nemůžou být důvěryhodným partnerem.
Návštěvnost Křivoklátska je už v současnosti za hranou únosnosti. Turisté obcím přinášení pouze zvýšené náklady za likvidaci odpadů, žádný příjem z nich nepramení. Paní Skopalíková zde opět potvrdila svoji neinformovanost, když nám nabízela dotace na vybudování parkovišť. Ale že žádná obec, a to se týká všech dotčených obcí, nemá pozemky, na kterých by případná parkoviště postavila, vůbec nebrala v potaz. Druhá věc je ta, že my nechceme další parkoviště, nechceme, aby se tu měl turista dobře na úkor místních obyvatel. Ale to všechny přítomné evidentně netrápilo. A bavíme-li se o ochraně krajiny, vybudované nové rozsáhlé asfaltové plochy jistě nejsou z pohledu ochranářského žádným přínosem, spíše naopak. Nouzové stavy spojené s pandemií Covid 19 ukázaly, že Křivoklátsko zkrátka NP kapacitně neunese a davy turistů přírodu naopak zničí.
Nejčastější obavy jsou z omezení vstupu lidí do lesa. Prý se pro lidi nic nezmění. Měl jsem vytištěný onen leták s názvem Křivoklátsko a citoval jsem z něj tuto část:
Omezí národní park lidem pohyb v krajině? Nikoli, pohyb lidí v národním parku není nijak omezen, s výjimkou takzvaných prvních zón, kde však mohou běžní návštěvníci chodit po značených cestách. Stejná pravidla přitom platí už ve stávajících národních přírodních rezervacích, které budou tvořit těžiště prvních zón parku. Zákon o národním parku zajistí, že místní obyvatelé a osoby jim blízké, se budou moci pohybovat kdekoliv. Omezení vstupu se také nebude vztahovat na vlastníky a nájemce pozemků. Stávající síť turistických tras bude zachována a doplněna.
Pana Obermajera jsem se přímo zeptal, zda nám zaručí, že část, týkající se místních obyvatel bude dodržena. Odpověď je: „Ne, nebude, zákaz bude platit pro všechny stejně“. Čili informace předkládané nám celá léta ze strany AOPK byly účelovou lží. Tento leták byl po našem jednání z webových stránek AOPK stažen, ale kdo by ho chtěl vidět, opět se nám ozvěte, máme ho uložený.
Při stylu současného jednání ze strany radních Středočeského kraje nemůžeme myšlenku na vyhlášení NP akceptovat a většina zastupitelstva obce Skryje je PROTI. Za sebe se obávám paradoxního zhoršení kvality životního prostředí a hlavně devastace vztahů a vesnického způsobu života. Pravda, vztahy zde nejsou ideální ani v současnosti, ale jejich zhoršení by bylo doslova katastrofou.
Celkově mám z jednání velmi negativní pocit a utvrdil jsem se v tom, že se nejedná o ochranu přírody, ale o mocenský boj. Ochrana přírody se nedá vynutit, k té se musí vychovat a dospět přirozenou cestou. Bez dialogu nezatíženého touhou po moci a lží se cíle nikdy nedosáhne. Možná radní vyhlášení NP nakonec dotáhnou, ale bude to skutečně výhra? Ne, bude to zničení vztahů. Tento prostor není pouze prales, který by tu krajští radní evidentně rádi viděli. Je to prostor, ve kterém se harmonicky doplňují přírodní procesy s lidskou činností. Je to přesně to, co V. I. Vernadský označil pojmem noosféra, tedy kombinace geosféry, biosféry a sociosféry. Přičemž sociosféru nelze v žádném případě přehlížet, jinak dojde ke sterilizaci života vesnic a venkova.
Každý člověk by si měl vytvořit seznam lidí, vůči kterým je naší povinností být dobrým člověkem. Naším společným seznamem jsou náhrobky na skryjském hřbitově. My všichni bychom měli cítit zodpovědnost a úctu k práci našich předků, kteří zdejší prostředí tvořili, kteří vytvořili krajinu, kterou teď chtějí ze zvůle politiků nechat ladem. Mám velké obavy, že s vyhlášením NP se Křivoklátsko stane navoněnou prostitutkou, s kterou bude chtít kdekdo strávit prodloužený víkend, ale s kterou nikdo nebude chtít žít.
Jaroslav Jedlička, zastupitel obce Skryje
Usnesení senátního výboru VUZP k Velikonoční výzvě starostů
SENÁT
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
13. FUNKČNÍ OBDOBÍ
VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
83. USNESENÍ
ze 17. schůze konané dne 8. června 2022
k Velikonoční výzvě starostů Křivoklátska
Po úvodním slově předsedy výboru senátora Zbyňka Linharta a zástupce Ministerstva životního prostředí ČR výbor projednal tzv. Velikonoční výzvu starostů Křivoklátska, otevřený dopis zástupců Křivoklátska z konce května 2022 a záměr vlády ČR na zřízení nových národních parků Křivoklátsko a Soutok. Na základě projednání za účasti zástupců signatářů a Ministerstva životního prostředí ČR
VÝBOR
konstatuje, že
na potřebě chránit přírodu a nejcennější biotopy existuje obecná shoda;
předmětem sporu a pochybností zůstává, zda a v jaké podobě je ochrana přírody formou národního parku uplatnitelná v historicky osídlené a kulturní krajině střední Evropy;
v demokratické a občanské společnosti není vhodné rozhodovat o zřízení národního parku bez souhlasu zásadních partnerů, především dotčených samospráv;
žádá Ministerstvo životního prostředí ČR, aby
na základě věrohodné analýzy doložilo, že tlak na území pro zvažované národní parky je tak velký, že stávající stupeň ochrany přírody (CHKO, biosférická rezervace UNESCO, maloplošná chráněná území, přírodní rezervace, Natura 2000 apod.) nedostačuje, a je proto nutné přistoupit ke zřízení národního parku;
vysvětlilo a doložilo, na základě jakých konkrétních parametrů IUCN pro kategorizaci chráněných území se domnívá, že Soutok a Křivoklátsko z možných 6 kategorií mají spadat do kategorie II národní park;
věrohodně doložilo, například na základě studie proveditelnosti a analýzy nákladů a výnosů, že je pro Českou republiku ekonomicky, sociálně a environmentálně výhodnější a vhodnější zřízení nových parků a jejich následná správa, než jiné varianty řešení;
zlepšilo komunikaci s dotčenými obcemi na území plánovaných a stávajících národních parků a zohledňovalo v rozhodování projevenou vůli zástupců obecních samospráv a zásadních partnerů;
předložilo dílčí návrh úpravy zákona č. 114/92 Sb., který posílí postavení a vliv obecních municipalit v radách národních parků a zohlední tak jejich spoluzodpovědnost za správu a stav dotčených území;
odpovědělo na předcházející korespondenci VUZP ve věci národního parku a vysvětlilo dlouholetou absenci zákonem předpokládaných koncepčních odborných dokumentů ochrany přírody, tj. Zásad péče v národních parcích ČR;
pověřuje předsedu výboru senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.
Zbyněk Linhart, v. r. předseda výboru Josef Bazala, v. r. ověřovatel výboru
Prohlášení k zahájení procesu projednávání záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko
Ministryně Anna Hubáčková oznámila den po komunálních volbách v dopise starostům Křivoklátska, že v úterý 27. 9. zahájí Ministerstvo životního prostředí proces projednávání záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Od tohoto dne tedy poběží starostům, zastupitelům a dalším dotčeným subjektům 90denní lhůta pro podávání písemných námitek k záměru.
Rovněž ale od soboty 24. 9. běží desetidenní lhůta, ve které je možné podat stížnost na průběh voleb ke Krajskému soudu. Až po jejím uplynutí a nejpozději do 15 dnů od uplynutí, může/musí dosavadní starosta svolat ustavující schůzi nového zastupitelstva, které bude volit nového starostu. Oznámení o datu konání zastupitelstva musí být vyvěšeno nejméně 7 dní předem. V praxi se tak ustavující zastupitelstvo bude konat nejdříve 18. a nejpozději 25. den po volbách.
„V mnoha obcích jistě dojde ke kontinuitě v obsazení starostenského úřadu, v mnoha to tak ale nebude. Složení zastupitelstev se promění téměř s jistotou ve všech dotčených obcích. Zároveň se bezesporu jedná o jedno z nejdůležitějších a dalekosáhlých rozhodování, které budou mít nová zastupitelstva na stole. Opravdu je fér, je s takovým rozhodnutím konfrontovat hned v prvních dnech jejich funkcí? Kam zmizela tradice sto dnů hájení? Opravdu se takto chováme k významným partnerům, jak paní ministryně starosty a zastupitelstva ve svém dopise nazývá?“, ptá se Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves.
Podobně absentující doposud byly důvodové zprávy, ekonomické podklady a další tvrdá data, která by tak výrazný projekt měly doprovázet. Doposud si ministerstvo vystačilo se sloganem “Křivoklátsko si národní park zaslouží”. Stav podkladů k projednání záměru zkrátka trpí dokumentační nouzí, popsanou již v prohlášení 32 starostů Křivoklátska, v tzv. Velikonoční výzvě.
„A to vše v době, kdy máme prokazatelné problémy v řízení stávajících národních parků. Připomeňme, že čtyři ze čtyř národních parků v zemi nemají platné Zásady a plány péče, dokumenty, které jim ukládá mít zákon č. 114/1992 Sb. a jeho novely“, doplňuje starosta Broum Petr Jirka.
V době, kdy Rady národních parků umožňují střety zájmů, tedy to, že v nich jsou obsazeny osoby, které zároveň národnímu parku fakturují. V době, kdy je odvoláván ředitel Národního parku České Švýcarsko pro nezvládnuté krizového řízení v průběhu rozsáhlého letního požáru tamtéž. Toho parku, který nedodržoval svá vlastní pravidla a uplatňoval bezzásahové hospodářství I v zónách soustředěné péče a kulturní krajiny.
„Přírodu je zapotřebí bezesporu chránit a je jisté, že nejvíce účinné jsou formy velkoplošné ochrany. Takové už ale na Křivoklátsku 44 let ve formě CHKO a 45 let ve formě Biosférické rezervace UNESCO fungují. Oproti tomu jsou v naší zemi cenná místa a lokality, která žádnou formu velkoplošné ochrany nepožívají. Zmínit můžeme oblast Soutoku Moravy a Dyje nebo oblast Krušných hor. Co je efektivnější? Začít chránit něco, co je cenné a žádnou formu ochrany nemá nebo měnit kategorii a zřizovat nový státní úřad pro území, které již dlouhodobě chráněno je?“, ptá Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.
Vzhledem k nákladům na provoz stávajících NP se dá odhadnout, že roční provoz NP Křivoklátsko bude v řádu 150 až 200 milionů korun. Zhruba 200 milionů korun bude jednorázově stát zřízení tohoto NP. Opravdu není cesta, jak v dnešní těžké době tyto peníze ušetřit, a přitom v režimu ochrany přírody Křivoklátska změnit to, co je třeba? Možnosti tu určitě jsou. „V souladu s lesním zákonem č.289/1995 Sb. lze zařadit z důvodu zachování biodiverzity nebo jiného veřejného zájmu konkrétní les z kategorie „hospodářské“ do kategorie „zvláštního určení.“ O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.“, doplňuje další ze zakládajících členů iniciativy Tomáš Hradečný.
Takové řešení je rychlé, levné a efektivní, nepůjde proti kultuře kraje a umožní tak použít zvažované prostředky pro území, které je opravdu naléhavě potřebují, protože v současnosti chráněna nejsou.
Otevřený dopis obcí Křivoklátska premiérovi České republiky ze 14. 10. 2022
Otevřený dopis obcí Křivoklátska premiérovi České republiky, předsedovi Senátu ČR, ministrovi životního prostředí, senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru pro životní prostředí Parlamentu ČRve věci oznámení záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
Dne 27. 9. 2022 předložilo Ministerstvo životního prostředí ČR, jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody, svůj záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko k projednání.
Dne 25. 9. 2022 zaslala tehdejší ministryně životního prostředí starostům obcí dotčených tímto záměrem dopis, ve kterém jim oznámila zveřejnění záměru a zároveň uvedla „Původní plánovaný termín zahájení procesu vyhlašování Národního parku Křivoklátsko byl posunut právě v návaznosti na jednání s Vámi tak, aby se vytvořil prostor pro plnohodnotné zapojení obcí (a všech ostatních účastníků), s dostatečným prostorem po komunálních volbách“. Všichni víme, že ve dnech 23-24. 9. 2022 proběhly volby do zastupitelstev obcí. Stejně tak všichni víme, jistě i paní ministryně, že ustavující zasedání nově zvolených zastupitelstev není možno svolat okamžitě a že prvním, teoreticky možným dnem pro takové ustavující zasedání, je až den 14. 10. 2022 a posledním dnem pak 24. 10. 2022, pokud by nebyl podán návrh soudu na neplatnost hlasování.
Přitom však od zveřejnění záměru započala plynout 90denní lhůta pro podání námitek. Po uplynutí dané lhůty se pak k později uplatněným námitkám nepřihlíží.
S ohledem na výše uvedené konstatování, je zřejmé, že novým zastupitelům byla zkrácena tímto čistě účelovým a nedemokratickým úřednickým postupem 90denní lhůta pro podání jejich námitek o skoro měsíc, 27 dnů a v případě podání návrhu soudu na neplatnost voleb o daleko více.
Větu z dopisu paní ministryně a její „dostatečný prostor po komunálních volbách“ vnímáme jako arogantní výsměch úřednické moci a z výše námi uvedených důvodů i jako snahu zkrátit naše zákonná práva na uplatnění námitek.
Žádáme Vás proto o ochranu těchto našich práv a Vaše zasazení se o narovnání této situace, ať již přerušením, prodloužením nebo zastavením této lhůty.
Jsme připraveni tuto stížnost předat i soudním orgánům a napadnout veřejnou vyhlášku o oznámení o předložení záměru k projednání vyhlášení Národního parku Křivoklátsko stvořenou Ing. Petrem Stloukalem, ředitelem odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny.
Opakovaně jako dotčené obce se vymezujeme proti danému záměru vyhlašovat národní park v předmětné oblasti Křivoklátska, neboť je takový postup značně kontraproduktivní. Rovněž proti je drtivá většina občanů našich obcí. Naše stanovisko je dotčeným orgánům rovněž známo. Proto tedy stávající postup, který má využít pozdějšího termínu ustavujících schůzí zastupitelstev obcí po komunálních volbách, a tedy zcela účelově zkrátit reálnou lhůtu pro relevantní námitky z 90 dní na méně, považujeme ze strany Ministerstva životního prostředí za zcela zjevně účelový, neboť má za cíl oslabit naší pozici pro relevantní námitky vůči zamýšlenému vyhlášení národního parku.
Tomu svědčí i absence jakéhokoliv informování širší veřejnosti ze strany Ministerstva ohledně záměru vyhlášení daného národního parku. Současná informace z konce září není a nebyla nijak zvláště prezentována veřejnosti, nikdo nijak blíže veřejnost neinformoval ani se o to nijak nesnažil. Chceme podotknout, že zveřejnění informace toliko na úřední desce Ministerstva je pro takovouto zásadní věc s ohledem na požadavek informování veřejnosti zcela nedostatečná.
Žádáme Vás, abyste skutečně zvážili, zdali je vůbec vhodná doba vyhlašovat nový národní park, a to navíc cca 40 km od našeho hlavního města. Máme za to, a zkušenosti nám dávají zcela za pravdu, že stávající ochrana v režimu Chráněné krajinné oblasti je zcela dostatečná, a je zcela vyhovující a vyvážená jak potřebám ochrany přírody, tak i ekonomické a sociální stránce věci. Stávající prostředí je zcela v souladu s udržitelností rozvoje, ochrany přírody a nepotřebuje ani nevyžaduje jakékoliv zpřísnění ochrany přírody nebo změnu hospodaření.
Ministerstvo prezentuje svůj záměr jako zájem na ochranu přírody, tento zájem je ale již v současnosti zcela naplněn, neboť stávající ochrana je zcela dostatečná. Žádáme, aby byl prošetřen postup vyhlašování národního parku, a kterým konkrétním zájmům vlastně takový postup slouží, neboť zcela jistě to nejsou ani zájmy státu jako takového, ani zájmy lidí, kteří mají být budoucím národním parkem dotčeni.
Pokud vezmeme v potaz ekonomickou stránku věci, tak nový národní park a jeho správa, si budou vyžadovat částku v hodnotě stovek milionů ročně. Stejně tak k tomu je potřeba připočíst ztrátu na možnosti hospodaření na předmětném území, a to zejména ze strany Lesů ČR, které tímto přijdou o další stovky milionů Kč ze svého rozpočtu. Ekonomická stránka věci je tedy zcela jasně proti vyhlášení případného národního parku.
V neposlední řadě je třeba zmínit i pochybnosti v hospodaření a správě národních parků obecně, kdy dochází k jasným pochybením právě na poli ochrany přírody. Velkým případem současnosti je Národní park České Švýcarsko, oblast Hřensko a Pravčické brány, kde došlo k pochybení ohledně hospodaření na daném území, což mělo za následek rozsáhlé požáry na daném území a jejich celkovou devastaci. Obnova takového území zabere řadu let.
Jako dotčené obce Vás tedy žádáme o prošetření daného postupu ze strany ministerstva, poskytnutí dané 90 lhůty v plné míře až po konání ustavujících (schůzí) zasedání, dostatečné informování veřejnosti, a v nejlepším případě pak zastavení procesu vyhlašování předmětného národního parku, neboť je zcela nepotřebný a zbytečný.
S pozdravem
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Petr Jirka, starosta obce Broumy
Luboš Souček, starosta obce Podmokly
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Bc. Pavlína Plimlová, MBA, MA, starostka obce Račice
Štěpánka Říhová, starostka obce Skryje
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Ing. Jiří Těhan, MBA,LL.M., starosta obce Zbečno
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
Ing. Zdeněk Steiner, zastupitel obce Chyňava
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Petr Boháček, starosta Horní Bezděkov
Jiří Šulc, starosta obce Sýkořice
Praktické informace k zveřejněnému záměru na projednání vyhlášení NP Křivoklátsko
Záměr bych zveřejněn 27/9/2022. Od tohoto data běží 90 lhůta pro podání námitek. Po uplynutí termínu již není možné námitky podávat, respektive nebudou přijaty
Záměr byl zaslán datovou schránkou obcím a krajům, obce měly následně povinnost záměr na 5 dní vyvěsit
SOUKROMÝM MAJITELŮM POZEMKŮ, NEMOVITOSTÍ ČI JINÝCH MAJETKŮ NEJSOU ZASÍLÁNY ŽÁDNÉ INFORMACE! PODKLADY SI MUSÍ SAMI STÁHNOUT Z WEBU MŽP, KDE JE ZÁMĚR ZVĚŘEJNĚN FORMOU VEŘEJNÉ VYHLÁŠKY Úřední deska (mzp.cz)
Námitka vůči záměru musí být podána v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a musí obsahovat:
adresáta (MŽP)
věc (podání námitky proti záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko ze dne….)
datum podání námitky/námitek
identifikaci podatele námitky (fyzická nebo právnická osoba)
oprávnění podatele námitky dotčeného záměrem (typicky vlastník nemovitosti XY v k.ú. YZ, doložit prostým neověřeným výpisem z katastru – stačí pdf. soubor z www.cuzk.cz; v případě zastupování vlastníka je třeba plná moc – ověřená)
pozor! Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Zde musí být tedy uvedeno, v čem konkrétně se záměr dotýká mých práv
uvedení jednotlivých (nejlépe očíslovaných) námitek; proti jakému konkrétnímu bodu, předpisu, průběhu hranice, způsobu užívání atd, vyhlášky něco namítám a proč (odůvodnění námitky);
u každého očíslované námitky jednotlivě uvést návrh na vypořádání – úpravu vyhlášky (vypustit konkrétní bod, změnit průběh hranice, jinak formulovat předpis atd.)
předmětem námitky mohou být i zjevné nepřesnosti, protimluvy, vzájemně se vylučující postupy atd.
na závěr podpis
odeslání doporučeným dopisem, kdy rozhodným okamžikem při počítání lhůty je datum podání, nebo
odeslání datovou schránkou
Záměr neobsahuje (dle našeho názoru záměrně) podklady, které se až návazně upravují vyhláškou. To je například vymezení zonace Národního parku, podle kterých se v parku ne/hospodaří. Cesty a trasy, kde se bude a nebude smět jezdit na kole. Složení rady národního parku a poměrové zastoupení obcí v nich.
Zákonu takový postup odpovídá, ale je to další doklad netransparentnosti a silového prosazování celého návrhu.
Obce na Křivoklátsku nechtějí národní park a zakládají Svazek obcí
Roztoky u Křivoklátu, 2. listopadu 2022
Zástupci třicítky obcí Středočeského a Plzeňského kraje se 1. listopadu sešli v Roztokách u Křivoklátu, aby projednali přípravu založení Svazku obcí Křivoklátska. Organizace chce být plnohodnotným partnerem při procesu zamýšleného vyhlašování Národního parku Křivoklátsko. Obcím dotčeným možným vyhlášením parku chybí zejména lepší komunikace a dostatečná a prokazatelná argumentace pro jeho založení ze strany Ministerstva životního prostředí i dalších orgánů veřejné správy.
„V demokratické a občanské společnosti není vhodné rozhodovat o zřízení národního parku bez souhlasu zásadních partnerů, především dotčených samospráv,“ uvádí se v usnesení Výboru pro územní rozvoj a životní prostředí Senátu PČR z 8. června, na který se obce obrátily Velikonoční výzvou starostů Křivoklátska.
Ačkoli se představitelé obcí snaží o spolupráci zejména s Ministerstvem životního prostředí, dosud nemají dostatečné informace o chystaném národním parku. Přitom vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se by se dotklo 30 tisíc zdejších obyvatel a dalších tisíců navazujících podnikatelských aktivit, které jsou pro region významné.
„Není to ale tak, že bychom nepodporovali ochranu životního prostředí a že bychom bránili přírodní a kulturní identitě Křivoklátska,“ řekl na setkání Lukáš Kocman, starosta obce Běleč. „Naopak, máme velký zájem na tom, jak bude vypadat prostředí, kde žijeme. Vždyť jsou to naše domovy, které případný vznik národního parku zásadně ovlivní. Chceme ale vědět, jak a co ho ovlivní, do jaké míry. Zatím máme jen mlhavou a nejednoznačnou představu, protože konkrétní informace nám nikdo nesdělil.“
Původní červnový termín zveřejnění záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko posunulo Ministerstvo životního prostředí na září. Proces spustilo tři dny po skončení voleb a v současné době tedy běží devadesátidenní lhůta pro podání námitek proti záměru. „Ve skutečnosti ale máme na podání námitek minimálně o měsíc méně, protože komunální volby se konaly ve dnech 23.–24. září a ustavující zastupitelstva se mohou konat v souladu se zákonem nejdříve 14. října. Opravdu je fér, konfrontovat je s takovým rozhodnutím hned v prvních dnech jejich funkcí? Kam zmizela tradice sto dnů hájení?“ uvedla Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. „Jak máme včas a řádně připravit a projednat námitky, které jsou pro život v našich obcích zásadní?“
Současná situace proto dovedla představitele obcí Křivoklátska k tomu, aby založili subjekt, který bude pro orgány veřejné správy silným partnerem při projednávání záměru vyhlásit na území Křivoklátska národní park. Podle názoru účastníků setkání nepředstavuje národní park pro kulturní krajinu Křivoklátska vhodnou formu velkoplošné ochrany přírody. Za problematický je vnímán především koncept plošné bezzásahovosti, ke kterému hodlá národní park směřovat. Pro území považují za vhodnější ochranu ve formě chráněné krajinné oblasti CHKO se síti maloplošných národních přírodních rezervací, poskytujících nejpřísnější formu ochrany těm nejcennějším místům Křivoklátska, která zde již dlouhodobě a dobře funguje. Doplněnou biosférickou rezervací UNESCO, Ptačí oblastí Křivoklátsko, která je součástí NATURA 2000 a Lesnickým parkem Křivoklátsko, zařazeným do Mezinárodní sítě modelových lesů.
Setkání představitelů místních obcí zorganizovali Lukáš Kocman, starosta obce Běleč, Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves, Petr Jirka, starosta obce Broumy, Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát, a Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky u Křivoklátu.
Vánoční přání starostů Křivoklátska
Vážení a milí členové vlády,
přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme Vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.
Jako zvolení zástupci zdejších občanů bychom Vám chtěli popřát, abyste nepodlehli zkratkovitému, účelovému a nepodloženému obrazu, na kterém je postaven záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Bohužel musíme konstatovat, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.
V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí, ve kterém naši občané žijí. Těm z nich, kteří v předmětném území vlastní majetky pak absence podkladů znemožňuje se k záměru zodpovědně vyjádřit.
Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů (například cyklisté) omezeni budou, ale nedefinuje jak.
Chceme rovněž upozornit, že záměr na vyhlášení národního parku absentuje i ve všech koncepčních dokumentech správy území. Namátkou 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, územní plány obcí, Státní program ochrany přírody a krajiny 2020-2025, či Plán péče o CHKO Křivoklátsko 2017-2026.
Záměr zároveň neobsahuje zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. Neobsahuje žádnou odbornou, natož odborně oponovanou dokumentaci. Pouze se odkazuje k historickým studiím, které ale ve většině případů vyhlášení nedoporučily. Zcela opomíjen je pak ekonomický aspekt zřízení nové státní instituce.
Všichni se jistě shodneme na tom, že Křivoklátsko je mimořádně cenným, bohatým a jedinečným územím. Dle našeho názoru je tato jedinečnost výsledkem práce mnoha generací našich předků uplatňujících, dnešní optikou, zásady tzv. “aktivního managementu” při péči o zdejší lesy a krajinu. Proto je Křivoklátsko považováno za výstavní síň evropského lesnictví.
Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů. To by v kontextu našeho kraje znamenalo úplné “obrácení kormidla” a my se domníváme, že tak zásadní rozhodnutí, ovlivňující životy našich dětí a dalších pokolení, není možné přijmout bez společenského konsensu, řádné odborné a víceoborové diskuse, komplexních a transparentních podkladů definujících důvod, způsob a důsledek uvažované změny přístupu ke zdejší krajině. Nic z toho však nenastalo. Vznik nového zákona pokládáme za kontraproduktivní také proto, že stejnou péči, jakou Křivoklátsku slibuje národní park, lze dosáhnout stávajícími zákonnými prostředky.
Dovolte nám proto vyslovit také naše přání. A sice, abyste v rámci připravované revize programového prohlášení vlády záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vyškrtli a nahradili ho společným zadáním pro příslušné resorty zohledňujícím současné znění preambule vládního prohlášení: „Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy, a to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země“.
Podepsaní starostové a zástupci obcí Křivoklátska:
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Petr Jirka, starosta obce Broumy
RNDr. Soňa Chalupová, starostka města Beroun
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Ing. Petra Hartinglová, starostka obce Drahoňův Újezd
Pavel Sládek, starosta obce Drozdov
Petr Boháček, starosta obce Horní Bezděkov
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Ing. Zdeněk Steiner, starosta obce Chyňava
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Mgr. Adéla Jirásková, starostka obce Lašovice
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Ing. Michal Špyrit, starosta obce Kublov
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Hana Chaloupková, starostka obce Mlečice
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
Radek Škrdlant, místostarosta obce Plískov
Ing. Jiří Pour, starosta obce Podmokly
Ing. Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Bc. Tomáš Kohout, starosta obce Račice
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
JUDr. Lenka Šnoblová, starostka obce Skryje
Milan Rohla, starosta městyse Slabce
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Jaroslav Schneider, starosta obce Sýkořice
Jitka Kobrová, starostka obce Trubská
Zdeněk Hruška, starosta obce Týček
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Pavel Moucha, starosta obce Velká Buková
František Závora, starosta obce Všetaty
Ing. Jiří Těhan, starosta obce Zbečno
Václav Valenta, starosta obce Železná
Ing. Pavel Rous, starosta obce Žilina
Odpověď na pozvání k projednání vyhlášení NP Křivoklátsko na půdě Středočeského kraje
Vážený pane náměstku,
obdrželi jsem Vaše pozvání na projednávání záměru vyhlášení NP Křivoklátsko na půdě Středočeského kraje. Předně Vám chceme poděkovat za Váš zájem o tuto problematiku a iniciativu s jakou jste se ujal svého úřadu. Vašeho kroku si opravdu ceníme, a to zejména po zkušenostech s předchozí komunikací zástupců MŽP a Středočeského kraje z posledního roku a půl. Jakkoli si však Vašeho pozvání vážíme, nemůžeme jej vyslyšet, a to z následujících důvodů.
Termín je vyhlašován opravdu na poslední chvíli a řada zástupců obcí se nemůže účastnit s ohledem na již potvrzené pracovní povinnosti. Zároveň, jak jistě víte, záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko byl zveřejněn vyhláškou dne 27.9.2022 a v tříměsíční lhůtě k němu měly dotčené subjekty možnost podat námitky. Jelikož i přes konkrétní výhrady více než čtyřiceti obcí regionu, které byly ještě před tímto datem směřovány na Ministerstvo životního prostředí, Vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu ČR i Senát ČR, dále formou otevřených dopisů také dalším institucím, správním úřadům i veřejnosti, byl nakonec záměr vyhlášen, byly jednotlivé subjekty nuceny v daném termínu námitky skutečně podat. V tuto chvíli plyne šedesátidenní lhůta pro vypořádání námitek ze strany vyhlašovatele.
Protože se celý proces řídí ustanoveními správního řádu, na což v souvislosti s harmonogramem upozorňovali často i zástupci MŽP, očekávají nyní autoři zaslaných námitek jejich písemné a adresné vypořádání. I s ohledem na jejich obsah, který, jak předpokládáme, znáte, vnímáme jakékoli právně nezávazné, tedy zejména společné ústní jednání, jako v danou chvíli nadbytečné a pro všechny strany nic nového nepřinášející.
Protože neočekáváme možnost, abyste zevnitř ministerstva zaznamenal kritiku postupu přípravy záměru Národního parku Křivoklátsko, dovolíme si Vás upozornit, že celý proces obsahuje mimořádné množství pochybení. Jako starostové obcí i s tisíciletou tradicí nám dovolte vyslovit domněnku, že další úspěch námi společně sdíleného zájmu o ochranu přírody Křivoklátska spočívá jedině ve vytvoření projektu, který v souladu s programovým prohlášením vlády vznikne sjednocením zájmů křivoklátských obcí a resortu životního prostředí a zemědělství. Na takovém projektu se jako dotčené obce budeme velmi rádi podílet.
Domníváme se, že pro Vámi navrhované jednání by byla ideální druhá polovina března, neboť tou dobou již jistě bude známo písemné vypořádání námitek ze strany navrhovatele a obce budou mít po ustavujícím sněmu Svazku obcí Křivoklátska, který byl zformován a vzniká právě s ohledem na vůli obcí Křivoklátska aktivně řešit mimo jiné témata spojená s ochranou přírody. Včasným oznámením termínu budou mít všichni účastníci rovněž možnost přizpůsobit adekvátně své pracovní kalendáře. To vše přispěje k transparentnosti, věcnosti a konstruktivnosti uvažovaného setkání.
Bude nám ctí, když takové setkání bude moct proběhnout na území obcí Křivoklátska v předem dohodnutém termínu.
Těšíme se na společné setkání a jsme s pozdravem
Za křivoklátské obce
Lukáš Kocman
starosta obce Běleč a člen Svazku obcí Křivoklátska
Na půdě Středočeského kraje dne 23.února 2023 prosím neočekávejte zástupce těchto obcí:
Obec Běleč
Obec Branov
Obec Broumy
Obec Čilá
Obec Horní Bezděkov
Obec Hracholusky
Obec Hřebečníky
Obec Chyňava
Obec Karlova Ves
Obec Kublov
Obec Malé Kyšice
Obec Nižbor
Obec Podmokly
Obec Račice
Obec Roztoky
Obec Skryje
Obec Sýkořice
Obec Zbečno
Na vědomí:
Mgr. Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje
Tisková zpráva starostů Křivoklátska k uplynutí lhůty pro vypořádání námitek a k nově sdíleným podkladům ze strany MŽP
28/2/2023
Dne 27/2/2023 uplynula 60denní lhůta pro vypořádání námitek podaných k Záměru na projednání vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Žádná z křivoklátských obcí však v zákonem definované lhůtě svou námitku vypořádanou neobdržela. „Je zarážející, že zatímco obce a vlastníci lesa zákonem uložený termín splnit museli, ministerstvo lhůtu dodržovat nemusí. Spolu s „údajně dobrovolným“ stažením námitky LČR to opravdu vzbuzuje otázky ohledně spravedlivosti a demokratičnosti celého procesu“, říká Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. „Jsem docela zvědavá, kdy a s jakým vysvětlením stáhnou svou námitku i Vojenské lesy“, dodává ještě starostka Kohoutová.
V pátek 24/2/2023 byl zároveň starostům dotčených obcí ze strany MŽP zaslán asi třicetistránkový materiál doplňující některé chybějící informace k záměru. Dva dny před termínem lhůty pro vypořádání námitek a pět měsíců po vyhlášení záměru tak představuje MŽP prezentaci s PĚTI zcela novými mapovými podklady. Poprvé jsou adresně definovány důvody pro vyhlášení národního parku, doložena kategorizace lesů, představena pracovní verze zón péče a načrtnuta klidová území a možné cyklotrasy…
Na první stránce dokumentu je uvedeno, že vyhlášení NP Křivoklátsko je ojedinělá možnost, jak na území státu navýšit plochu s režimem přísné ochrany a přiblížit se 10 % závazku přísně chráněných území, který nám ukládají mezinárodní závazky. V této souvislosti je mylně poukazováno na protokol z Montrealské úmluvy o biologické rozmanitosti z prosince 2022. „Tato informace je ovšem zavádějící a nepravdivá. Závazek k přísné ochraně 10% území nevyplývá z Montrealské úmluvy nýbrž ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030“, podotýká starosta obce Běleč Lukáš Kocman „Především se ale podle dat AOPK do přísně chráněných území kromě národních parků, NPR a PR, započítávají i 1. a 2. zóna CHKO. Jelikož je NP Křivoklátsko navrhován pouze na území 1. a 2. zóny CHKO, znamená to, že jeho vyhlášením, se ČR k cíli definovaném EU nepřiblíží ani o centimetr čtvereční!!!“, rozhořčeně shrnuje starosta Kocman.
„Pokud chceme plnit mezinárodní závazky, ať už ty plynoucí z Montrealské úmluvy o biodiverzitě nebo ty plynoucí ze strategie EU, musíme začít chránit území, která doposud žádnou velkoplošnou ochranu nemají. Například oblast Soutoku nebo Krušných hor. Jenom tak se k danému cíli skutečně přiblížíme“, uzavírá ještě starosta Kocman.
Dalším zásadním a poprvé zveřejněným podkladem je kategorizace lesa a rozdělení parku do zón péče. Z mapek jasně vidíme, že přírodní a přírodě blízký les je pouze na necelých 4% rozlohy uvažovaného parku. Lesy ponechané samovolnému vývoji pak na zhruba 20 % rozlohy. Do zóny přírodní a přírodě blízké tak je zařazeno méně než 25% území uvažovaného parku. Zákon č 123/2017 Sb. národní parky definuje jako území s „převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů“. „Jistě se shodneme, že „převažující“ znamená 51 a více procent. Území vybrané pro NP Křivoklátsko tak nesplňuje podmínky uložené zákonem o ochraně přírody a krajiny ani z poloviny, protože přírodní a přírodě blízký les je na míň než 5% plochy a člověkem málo ovlivněný na zhruba 20% plochy“, shrnuje Petr Jirka starosta Broum. „Je to něco, co tvrdíme od začátku. A myslíme si, že zákony téhle země se mají dodržovat a ne ohýbat. To neprospěje ničemu a už vůbec ne ochraně přírody“, uzavírá starosta Jirka.
Starostové a místostarostové obcí na Křivoklátsku reagovali dne 9. února 2022 na oznámení ministerstva životního prostředí o zahájení procesu vyhlašování Národního parku Křivoklátsko a ve společné tiskové zprávě upozornili na to, že jsou v procesu vyhlašování opomíjeni. Přečtěte si celé znění tiskové zprávy.
Dne 9. února 2022, Křivoklátsko
My níže podepsaní starostové obcí Křivoklátska si dovolujeme reagovat na tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí ze dne 31. 1. 2022, ve které se zmiňuje, že ministerstvo v nejbližší době zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko.
Prohlášení se odkazuje na to, že v minulých měsících probíhala z iniciativy Středočeského kraje informativní setkání se starosty jednotlivých obcí.
Skutečně jsme byli navštíveni zástupkyní kraje, radní Janou Skopalíkovou a zástupcem AOPK, ředitelem odboru Střední Čechy RNDr. Jaroslavem Obermajerem. Na jednáních jsme neobdrželi žádné podklady s výjimkou letáku s obrysovou mapkou vnější hranice parku, informací o celkové rozloze parku a obecnou informací o možnosti čerpání dotací. Leták přikládáme. Žádné další podklady nám ale předány nebyly!
Domníváme se, že v takové situaci není namístě mluvit o zahájení procesu vyhlašování, neboť takové prohlášení předjímá to, že obce byly s konkrétním návrhem uvažovaného Národního parku Křivoklátsko seznámeny a nemají k němu zásadní připomínky.
12. května 2023 byla petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předána petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko.
Petice probíhala podle zákona o právu petičním a podepsalo ji 11 305 občanů České republiky. Podepsaní občané nesouhlasí se zřízením Národního parku Křivoklátsko a žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska ve stávajícím plně funkčním režimu Chráněné krajinné oblasti (CHKO), která na Křivoklátsku funguje již od roku 1978.
S vyhlášením národního parku na Křivoklátsku nesouhlasí také naprostá většina místních obcí, které upozorňují na mnoho rozporů a pochybení od samotného zahájení procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Otevřené dopisy nesouhlasící s tímto krokem opakovaně podepsalo více než 30 místních starostů.
Nesouhlas budí rovněž výhledové převedení většiny území do bezzásahového režimu ponechaného samovolnému vývoji (podobně jako v NP České Švýcarsko), což může vést ke kolapsu místních ekosystémů.
„Křivoklátsko je rozsáhlé území kulturní krajiny. O zdejší lesy pečovaly generace lesníků a místních obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na 4 % rozlohy. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale národní parky jasně vymezuje jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku by tak nutně bylo v rozporu s platným zákonem“, vysvětluje předseda petičního výboru Jakub Majer.
Součástí vznesených požadavků je naopak zachování křivoklátské přírody v duchu desetiletí fungujícího Lesnického parku Křivoklátsko jako „Území pro přírodu i pro lidi“.
„Vyhlašování národního parku na Křivoklátsku považuji za nadbytečné. Zřízení další státní instituce, která zatíží státní rozpočet v řádu stovek milionů korun je navíc v dnešní složité ekonomické situaci nešetrné a vzhledem k nejasně definovaným přínosům národního parku i nelogické a riskantní. “, doplňuje jedna z členek petičního výboru, starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová.
Adresátem petice je Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který by s ohledem na dosažení desetitisícové hranice podpisů měl petici projednat formou veřejného slyšení. Druhým adresátem petice je premiér České republiky.
Křivoklátsko rukojmím bolševického myšlení
Tomáš Hradečný, architekt a jeden z autorů petice proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem, se zamýšlí nad tím, proč průběh jednání o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko připomíná doby před listopadem 1989.
Snaha o vyhlášení centrální zóny Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko za národní park je doprovázena mnoha proklamacemi typu „Křivoklátsko si národní park zaslouží“, „Národní park lépe ochrání přírodu“, „Občané nebudou omezeni nad rámec podobný současnému stavu“, „Obce budou samy rozhodovat prostřednictvím účasti v Radě parku“, „Obce budou moci čerpat prostředky z množství dotačních titulů“, „Značka NP zvedne prestiž území i turistický ruch, z kterého místní podnikatelé mohou žít a obce vzkvétat.“ Až na jednu výjimku jsou to jenom, s prominutím, populistické plky, nezasluhující více pozornosti než titulek ve včerejších novinách.
Tou jednou výjimkou, stojící za zamyšlení, je teze – národní park lépe ochrání přírodu. Jak se s ní popasovat? Předně je třeba klást podotázky: Má-li národní park chránit přírodu lépe, znamená to, že chráněná krajinná oblast chrání přírodu špatně, nebo nedostatečně? Pokud ano, tak jak se to konkrétně projevuje?
V čem vlastně spočívá rozdíl ve způsobu (nikoli cílech!) péče státních subjektů o státní les, při porovnání režimů CHKO a NP? Neukazují příklady Šumavy a Krkonoš, že problémy a nedostatky ochrany přírody pramení spíš z kvality uplatňování, porozumění a chápání pravidel managementu než z absence moci nad územím?
Tyto otázky musí umět navrhovatelé parku věrohodně zodpovědět na základě faktů, nikoli proklamací, a své teorie nechat podrobit odborné kritice. Protože tak nečiní ani ve vztahu k dotčeným obcím, zůstává jejich postup zcela nevěrohodný a v rukou vládní exekutivy dostává nádech totalitarismu.
Jestliže ochránci přírody tvrdí, že se o les v rámci národního parku budou starat lépe než Lesy ČR, potom nepřímo lesníky obviňují z toho, že se o les starají špatně. Nevím, možná ano, spíše však ne, chybí jakýkoli důkaz. Pokud by se staraly špatně, proč by byl Lesnický park Křivoklátsko přijat do Mezinárodní sítě modelových lesů, která oceňuje „trvale udržitelný rozvoj s vyváženým podílem plnění ekonomických i ekologických funkcí lesa a krajiny?“
Dalo by se donekonečna spekulovat o tom, jestli lepším garantem zdravého vývoje státních lesů na Křivoklátsku bude resort životního prostředí nebo zemědělství. Objektivní pohled na Lesní hospodářský celek Zbiroh, jehož soukromé lesní pozemky tvoří nedílnou součást nejhodnotnějších porostů regionu, na podobné diskuse odpovídá zdaleka nejlépe. Navíc připomíná jednu opomíjenou skutečnost – nositelem kulturní identity Křivoklátska není ochránce přírody, ale lesník. Lesník, v jehož krvi je pevné sepětí s generacemi jeho předků, lesník, který tu má své kořeny, lesník, který lesu rozumí a má za něj odpovědnost.
Ochránce přírody může lesníkovi na Křivoklátsku vyprávět o odpovědnosti s podobnou vážností jako rybářům na Bečvě.
Před nedávnem jsme se všichni plácali po zádech, jak se po sto letech uzavřela komunistická kapitola v našich moderních dějinách. Bohužel, opak je pravdou. Jako se bolševikům podařilo, s primitivními hesly ochrany před imperialismem, zlikvidovat selský stav, čehož je zbídačelý obraz naší vydrancované zemědělské krajiny nepřehlédnutelným důkazem, tak i my, se stejně primitivními hesly lepší ochrany přírody, likvidujeme lesnický stav, abychom mohli za pár let konstatovat – les už tu není, ale příroda si poradí. Neporadí.
Ti, kdo Křivoklátsko znají, vědí, že bez pomoci lesníků se značná část jádrové oblasti záhy změní v kamenitou poušť. Komunisty už v parlamentu nemáme, ale to jejich myšlení se nás nechce pustit, a my si ho ani sami sobě nejsme schopni přiznat. Komunista je v nás, proto si pořád lžeme, alibisticky uhýbáme, a taky pořád prohráváme. Zkusme si třeba o Křivoklátsku nelhat a připustit otevřenou hru.
27. června proběhl v Broumech ustanovující sněm Svazku obcí Křivoklátska. Do svazku vstoupilo 28 obcí a městysů křivoklátského regionu.
Svazek obcí Křivoklátska zaregistroval Krajský úřad Středočeského kraje v souladu s ustanoveními zákona o obcích dne 26.5.2023. Registrace proběhla na základě přijatých usnesení zastupitelstev členských obcí schvalujících vstup do Svazku.
Hlavním posláním Svazku je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem ke kulturní jedinečnosti regionu. Svazek chce být plnohodnotným partnerem při řešení otázek vyplývajících z existence a působení chráněné krajinné oblasti či v procesu zamýšleného vyhlašování národního parku.
Nejvyšším orgánem Svazku je sněm reprezentovaný 28 zástupci obcí. Výkonným orgánem je pětičlenný pracovní výbor a kontrola hospodaření podléhá tříčlenné revizní komisi. Předsedkyní Svazku obcí Křivoklátska byla zvolena paní Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. Místopředsedou byl zvolen pan Lukáš Kocman, starosta obce Běleč.
„Svazek obcí Křivoklátska je pro mě potvrzením, že naše snahy o ochranu zdejší krajiny a života obyvatel nejsou zcestné. Dohodu o přistoupení ke svazku odsouhlasila zastupitelstva 28 obcí, která mají za sebou patnáct tisíc lidí, kteří zde mají své domovy a budoucnost regionu jim není lhostejná.“ uvedla Iveta Kohoutová.
Důležitým bodem ustanovujícího sněmu byla otázka zamýšleného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Sněm se jednomyslně usnesl, že záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko shledává nevhodným a odmítá jej v plném rozsahu. Pověřil předsedkyni, místopředsedu a pracovní výbor dalším jednáním se záměrem spojeným.
„S postupem Ministerstva životního prostředí se nejsme ochotni smířit. Křivoklátsko je kulturní krajinou, která je po staletí formována především rukou lesníků a lesních hospodářů. Kvalitní stav zdejší přírody není produktem samovolných přírodních procesů, nýbrž důsledkem péče lesníků. Naše názory jsou ale bagatelizovány a jednotnost našeho postupu zpochybňována. Proto jsme se spojili do Svazku obcí, aby bylo zřejmé, jak plošný nesouhlas se zřízením národního parku v našem regionu je!“, uvedl Lukáš Kocman, starosta obce Běleč.
Území Křivoklátska je již od roku 1977 biosférickou rezervací UNESCO. Člověk zde není chápán pouze jako turista nebo ochránce přírody, ale jako obyvatel se svými každodenními aktivitami včetně udržitelného hospodaření a využívání přírodních zdrojů. V tomto smyslu, jako „území pro přírodu i pro lidi“ zde od roku 2010 funguje Lesnický park Křivoklátsko zařazený do mezinárodní sítě modelových lesů.
Členy Svazku obcí Křivoklátska jsou obce a městyse:
Obec Běleč
Obec Branov
Obec Broumy
Obec Čilá
Obec Horní Bezděkov
Obec Hracholusky
Obec Hřebečníky
Obec Hředle
Obec Karlova Ves
Městys Křivoklát
Obec Kublov
Obec Malé Kyšice
Obec Městečko
Obec Nižbor
Obec Nový Jáchymov
Obec Ostrovec-Lhotka
Obec Otročiněves
Městys Pavlíkov
Obec Podmokly
Obec Pustověty
Obec Račice
Obec Roztoky
Obec Skryje
Obec Svatá
Obec Sýkořice
Obec Velká Buková
Obec Zbečno
Obec Žilina
Otevřený dopis premiérovi k nevypořádání petice 23.8.2023
Vážený pane premiére,
Dne 25/5/2023 jsme Vašemu úřadu předali petici Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko, jejímž jste byl adresátem.
Dne 31/5/2023 jsme od Vás obdrželi odpověď, ve které nám sdělujete, že jste se s argumenty petice seznámil, berete je na vědomí a postupujete petici v souladu s paragrafem 5 odst. 2 zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., k přímému vyřízení ministrovi životního prostředí.
Ministr životního prostředí nám dne 25/7/2023 zaslal dopis, který byl dán na vědomí rovněž Vašemu úřadu.
Paragraf 5 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním však říká, že:
Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
S ohledem na znění tohoto odstavce jsme nuceni konstatovat, že:
Ministr životního prostředí nedodržel lhůtu 30 dnů k písemné odpovědi
Zaslaný dopis obsahuje pouze informace k bodům petice se subjektivními, ničím nepodloženými komentáři s řadou faktických nepřesností
Dopis neobsahuje stanovisko k obsahu, a především vůbec neuvádí způsob vyřízení petice
To je bohužel symptomatické pro celý proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, v němž Ministerstvo životního prostředí uvádí opakovaně neúplné a neaktuální údaje a neodpovídá na faktické protiargumenty. Celý záměr redukuje pouze na administrativní proces postavený na jednostranných proklamacích a vyhýbá se skutečné odborné debatě.
Nedodržení procesních lhůt a postupů v nás budí dojem nezájmu o názor petentů a bagatelizaci jejich nesouhlasu se záměrem vyhlásit na Křivoklátsku národní park. Přitom podstatou nesouhlasu je, že tento záměr je na daném území v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Navrhovaný stupeň ochrany a způsob jeho naplňování je pak tím pádem neadekvátní charakteru území a v konečném důsledku může být pro tamní přírodu nevhodný a škodlivý. Právě z těchto důvodů je v regionu plošně odmítán.
Otázku vhodnosti stupně ochrany přírody nelze přijmout pouze na bázi rovnice „čím vyšší, tím lepší“, ale je třeba ji komplexně vyhodnotit, což je zákonný předpoklad podobných záměrů, obsažený jak ve strategických evropských dokumentech, tak i v nálezu Ústavního soudu k zákonu č. 123/2017 Sb.
Jsme tedy nuceni konstatovat, že petici považujeme z Vaší strany za nevyřízenou a rádi bychom Vás jménem 11,305 petentů požádali o nápravu.
V dokonalé úctě
Jakub Majer, Tomáš Hradečný, Iveta Kohoutová, Marian Beke, Libuše Vokounová
Rozdělovník:
Prof. PhDr. Petr Fiala, Phd., L.L.M., Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1, 118 00
Na vědomí:
Mgr. Petr Hladík, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, Praha 10, 100 10
Petiční výbor Parlamentu ČR, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, Praha 1, 118 26
Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu Senátu Parlamentu ČR, Senát, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1, 118 01
Výbor pro životní prostředí Parlamentu ČR, Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, Praha 1, 118 26
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR, Senát, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1, 118 01
Měsíc po spuštění petice jsme shromáždili 1256 podpisů
Dnes je to přesně měsíc, co naše občanská iniciativa Otevřené Křivoklátsko sepsala petici Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko a začala se sběrem podpisů. V naší petici požadujeme, aby ochrana přírodních hodnot kulturní a hospodářské krajiny Křivoklátska zůstala ve stávající kategorii Chráněná krajinná oblast (CHKO) a od záměru zřídit Národní park bylo upuštěno. Stávající kategorizaci považujeme za dostatečnou a jedinou správnou s ohledem na povahu oblasti, znění zákona o ochraně přírody a krajiny a v neposlední řadě rovněž s ohledem na kulturu a osídlení regionu.
Měsíc po spuštění petice můžeme konstatovat, že se nám podařilo shromáždit přes tisíc podpisů (konktrétně 1256). Napříč Křivoklátskem funguje více než 20 petičních míst a další místa spontánně vznikají z iniciativy místních občanů.
Podařilo se nám spustit tento informační portál, na kterém jsou zpřístupněny oficiální dokumenty, zákony a vyhlášky, hodnotící zprávy (např. Zhodnocení rizik a přínosů uvažovaného NP z let 2003-4, kde jako zadavatel figuruje přímo Ministerstvo životního prostředí ČR), stanoviska odborných organizací a vlastníků lesů, mapy a další.
Celý projekt ze strany ministerstva životního prostředí a Středočeského kraje trpí absolutním nedostatkem faktických informací. Zároveň je v mediálních výstupech zástupců těchto a příbuzných organizací představován jako již plně prodiskutovaný a připravený. Dosud ale nebylo uveřejněno nic jiného než rozloha parku a obrysová mapa.
V médiích uváděné důvody, jako je významnost, jedinečnost, zachovalost, potenciál jádrového území a další, pouze potvrzují, že tyto mimořádné hodnoty území Křivoklátska nejsou výsledkem přírodních procesů, ale naopak výsledkem vysoké úrovně současného trvale udržitelného způsobu hospodaření v místních lesích.
Přírodní a přírodě blízké lesy se na Křivoklátsku vyskytují zejména na extrémních stanovištích (skály, lesostepi), kde se v minulosti nehospodařilo. Většina z nich je zahrnuta do národních přírodních rezervací a požívá již dnes nejvyšší možnou ochranu. Převážná část křivoklátských lesních ekosystémů je naopak po dlouhá staletí ovlivňována člověkem a značně pozměněna. Není tak naplněno znění zákona o „převažujícím nebo člověkem málo pozměněném ekosystému“.
Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku vlastně znamená, že z citlivě a dlouhodobě vedeného hospodářského lesa chceme udělat přirozený ekosystém tím, že se o ten les přestaneme starat. Je to správná kategorie ochrany? Je citlivá vůči kultuře kraje, lidem, kteří zde žijí a práci těch, kteří zde žili před nimi? K těmto otázkám by měla proběhnout plnohodnotná debata, která má tak zásadnímu rozhodnutí, jako je zřízení národního parku, bezesporu předcházet.
Za občanskou iniciativu Otevřené Křivoklátsko
Jakub Majer a Iveta Kohoutová – starostka obce Karlova Ves
DESET NEPRAVD MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Tisková zpráva Svazku obcí Křivoklátska, 19.9.2023
V reakci na mediální výroky ministra životního prostředí ČR Mgr. Petra Hladíka spojené s problematikou záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, které vyslovil v rozhovoru pro server Seznam Zprávy dne 5. 9. 2023, jsme jako zástupci subjektu dotčeného záměrem – Svazku obcí Křivoklátska – nuceni se proti těmto výrokům ohradit.
„Pan Hladík bohužel uvádí minimálně deset zcela nepravdivých informací o záměru, regionu a komunikaci se starosty. Proto jsme se rozhodli vypracovat stručný výčet porovnávající jeho tvrzení s realitou.“, vysvětluje člen pracovního výboru svazku a starosta Broum Petr Jirka.
Pořadí odpovídá tomu, jak byla tvrzení v rozhovoru zmiňována. Níže v textu jsou pak jednotlivá tvrzení rozebrána do větší podrobnosti i s uvedením případných zdrojů.
Rozhovor obsahuje ještě mnoho dalších sporných témat, která vyvolávají další otázky.
Ministr Hladík
Realita
„Na území parku nejsou žádná sídla.“
Domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další ve zvažovaném parku prokazatelně leží.
„Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku.“
Vyhlášení parku se neřídí mezinárodními standardy, ale českým zákonem. S vyhlášením NPK nesouhlasí desítky vědců z různých oborů.
„Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“
Obec Skryje má 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149. Škola byla zrušena roku 1973.
„Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy.“
Letáček podle informací starostů dorazil do tří obcí a více než o vyvracení hoaxů se jednalo o prezentaci názorů ministerstva.
„Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí.“
Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občané zde klestí prakticky nesbírají, podobně jako jinde v republice.
„Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“
Prostupnost území se skutečně změní. Proti současnému stavu, kdy může cyklista využívat téměř všechny lesní cesty v řádech stovek kilometrů bude možné v NP jezdit jen po značených cyklotrasách ve délce desítek kilometrů.
„Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá.“
Studie, ke které se pan Hladík odkazuje toto neprokazuje. Své hodnocení v porovnání k roku 2019 ve Středních Čechách zhoršilo 166 obcí.
“Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka,”
Pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro toto období i pro jeho administrativu.
„Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje.“
Tato alternativní varianta k národnímu parku existuje a byla dokonce prezentována generálním ředitelem LČR v Poslanecké Sněmovně.
„Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“
Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR přibližně 11 000 Kč/ha, nejeví se jako pravděpodobné, že by náklady na Národní park Křivoklátsko mohly být poloviční. Vstupní náklady se budou rovnat nákladu na jeden rok provozu, tedy přibližně v hodnotě 110 – 130 milionům korun. V prvním roce tedy bude Národní park Křivoklátsko stát státní pokladnu zhruba čtvrt miliardy korun.
Ve zvažovaném území mají revíry i Vojenské lesy a statky, které nejsou zmiňovány. VLS však mají své revíry na Křivoklátsku směnit s LČR za území mimo Křivoklátsko. Pravděpodobně přitom dojde ke zmenšení plochy zamýšleného parku, protože území, které mohou VLS nabídnout je menší než to, o které mají na Křivoklátsku přijít. Směna není přitom motivovaná scelováním lesních majetků, nýbrž pouze odstraněním dalšího subjektu, který by mohl mít se zřizováním národního parku na Křivoklátsku problém
Území, na kterém má být vyhlášen Národní park Křivoklátsko se rozkládá na I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko a z pohledu mezinárodních závazků, i dat AOPK, je již nyní vnímáno jako přísně chráněné. To je podpořeno sítí maloplošných rezervací, nejpřísněji ochraňujících nejcennější lokality. Je tedy skutečně nutné ochranu ještě dále zvyšovat a pokud ano, je národní park směřující k bezzásahovosti tou jedinou a správnou cestou?
„Záměr na vyhlášení parku neprošel veřejnou ani odbornou diskusí. Není vybaven odbornými a dopadovými studiemi, chybí v něm konkrétní podklady, podle kterých by mohl být připomínkován. Celý proces je řešen pouze administrativně a korespondenčně. Je prosazován zrychleně, silou a směsí zavádějících informací. A přesně v tomto duchu bohužel vystupuje v rozhovoru pro Seznam i pan ministr Hladík.“, uzavírá předsedkyně svazku a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.
Svazek obcí Křivoklátska (dále SOK) oslovil 27/2/2024 otevřeným dopisempředsedy koaličních stran, předsedu legislativní rady vlády a ministraživotního prostředí v souvislosti s plánovaným projednáváním návrhuzákona, kterým se má vyhlásit Národní park Křivoklátsko. Dle plánu legislativních prací vlády na rok 2024, je tentobod plánován na měsíc červen, předkladatelem má být Ministerstvo životníhoprostředí. SOK v této souvislosti upozorňuje na několik usneseníparlamentních […]
Téměř 20 % turistických cest v Českém Švýcarsku je nepřístupných nebo odznačených. Více než rok a půl po požáru zůstává uzavřena Edmundova soutěska, kterou běžně navštěvovalo až 300 000 turistů ročně, a také oblíbená Gabrielina stezka vedoucí na Pravčickou bránu. Odhad ekonomických škod v letech 2022 a 2023 přesáhl hranici 2 miliard korun. To pociťují i obyvatelé […]
Jakub Majer (www.otevrenekrivokltasko.cz) Veřejné slyšení Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 31.10.2023 Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, senátorky a starostky, vážení páni poslanci, senátoři a starostové, pane náměstku, dámy a pánové. Moji předřečníci vás seznámili s křivoklátským regionem, krajinou a přírodou. Průběhem jednání s občany a samosprávami a s tím, co v Záměru na vyhlášení […]
Vážený pane ministře Hladíku, my, níže zmínění se chceme tímto dopisem vyjádřit k rozhovoru, který jste poskytl dne 5. 9. 2023 webu seznamzpravy.cz. V tomto rozhovoru uvádíte, že záměr vyhlásit NP Křivoklátsko má podporu zde žijících občanů, a to na rozdíl od samospráv, které NP odmítají. Toto vaše vyjádření je zcela mylné, protože naprostá většina občanů NP […]
Tisková zpráva Svazku obcí Křivoklátska, 19.9.2023 V reakci na mediální výroky ministra životního prostředí ČR Mgr. Petra Hladíka spojené s problematikou záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, které vyslovil v rozhovoru pro server Seznam Zprávy dne 5. 9. 2023, jsme jako zástupci subjektu dotčeného záměrem – Svazku obcí Křivoklátska – nuceni se proti těmto výrokům ohradit. „Pan […]
Vážený pane premiére, Dne 25/5/2023 jsme Vašemu úřadu předali petici Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko, jejímž jste byl adresátem. Dne 31/5/2023 jsme od Vás obdrželi odpověď, ve které nám sdělujete, že jste se s argumenty petice seznámil, berete je na vědomí a postupujete petici v souladu s paragrafem 5 odst. 2 zákona č. 85/1990 […]
27. června proběhl v Broumech ustanovující sněm Svazku obcí Křivoklátska. Do svazku vstoupilo 28 obcí a městysů křivoklátského regionu. Svazek obcí Křivoklátska zaregistroval Krajský úřad Středočeského kraje v souladu s ustanoveními zákona o obcích dne 26.5.2023. Registrace proběhla na základě přijatých usnesení zastupitelstev členských obcí schvalujících vstup do Svazku. Hlavním posláním Svazku je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem […]
12. května 2023 byla petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předána petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko. Petice probíhala podle zákona o právu petičním a podepsalo ji 11 305 občanů České republiky. Podepsaní občané nesouhlasí se zřízením Národního parku Křivoklátsko a žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska ve stávajícím plně funkčním režimu Chráněné krajinné oblasti […]
Vážený pane náměstku, obdrželi jsem Vaše pozvání na projednávání záměru vyhlášení NP Křivoklátsko na půdě Středočeského kraje. Předně Vám chceme poděkovat za Váš zájem o tuto problematiku a iniciativu s jakou jste se ujal svého úřadu. Vašeho kroku si opravdu ceníme, a to zejména po zkušenostech s předchozí komunikací zástupců MŽP a Středočeského kraje z posledního roku […]
Vážení a milí členové vlády, přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme Vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých […]
Ministryně Anna Hubáčková oznámila den po komunálních volbách v dopise starostům Křivoklátska, že v úterý 27.9. zahájí Ministerstvo životního prostředí proces projednávání záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.